Tranzistorový zvuk, čas otázek a odpovědí, první záříový týden

Úvod

Jak bylo napsáno v minulých článcích Tranzistorový zvuk, čas otázek a odpovědí, rekapitulace posledního srpnového týdne a Tranzistorový zvuk, čas otázek a odpovědí, poslední srpnový týden., pracovní a testovací prototyp HQQF byl na zkušenou ve světě a nyní se vrátil zpět, jeho cesta vzedmula vlnu zájmu, ale také trochu větší vlnu nevole a nenávisti. Jen ke škodě věci se někteří dříve či později zaměřili na osobní rovinu, čímž byl menší důraz věnován stránce technické a hlavně poslechu, který by měl být pro zesilovače rozhodující.

Šok z dokonalosti zvuku HQQF na Tesla AQ125

Pro pana Křečka byl šok s dokonalosti zvuku HQQF na reproduktorových soustavách Tesla AQ125 vystřídán, uspokojením z propadu kvality zvuku na jeho mohutných sloupech VMA-I, obzvláště, když byla jeho domněnka potvrzena a hlavně zdůrazněna Nickem Karel2.

.

.

V článku Tranzistorový zvuk, čas otázek a odpovědí, rekapitulace posledního srpnového týdne bylo položeno mnoho otázek, na jejíchž zodpovězení se čekalo. Perys, jako jeden se spokojených majitelů HQQF nechápal, jak mohlo být pásmo nevyrovnané, když právě HQQF se vyznačuje dokonalou vyrovnaností. Naopak Karel2 v tom měl naprosto jasno, jak sám píše "Zvláště po tom všem, co se již okolo toho napsalo.". Prostě bez dostatečných elektrotechnických znalostí, bez znalostí topologie, jen tak na základě internetových tlachů, dopředu velmi přesně věděl, kde má zvuk čekat a test to dle něj jen potvrdil.

p. Křeček nekomunikuje

Mezi tím p. Křeček poněkud omezil komunikaci, na emaily neodpovídá vůbec a telefon taky vesměs nezvedá, možnost hledání odpovědi na nevyrovnanost pásma na WMA-I či rozdíly mezi zvukem HQQF na AQ 125 vůči WMA-I se blíži nule. Komunita na slovanetu se vrhá jediným správným směrem, HQQF je špatné!!! Na článek Tranzistorový zvuk, čas otázek a odpovědí, rekapitulace posledního srpnového týdne obsahující jen fakta a řadu nezodpovězených otázek, reaguje p. Křeček na slovanetu, namísto hledání odpovědí, jako na lži.

Xenofobie ovládá i Křečka

Perys nechápe, Dudek má jasno

Stále zůstává nezodpovězeno, proč Perys jako spokojený majitel HQQF nevidí žádný důvod rozdílu v pásmech, kdežto Pavel Dudek je třída, kterému je vše jasné a komentovat text Odara není vůbec nutné.

HQQF vítězí v dalších testech

Mezi tím co se komunita na slovanetu různě dohadovala, byl zesilovač HQQF ve dvou dalších testech, které jen potvrdily jeho vlastnosti. Testováno bylo proti strojům v cenové kategorii 100tis Kč, na reproduktorových soustavách stejné cenové kategorie. Jména, názvy konkurenčních strojů i lokalita zůstane v anonymitě, aby nedošlo z mé strany k možnému prozrazení kde a u koho bylo testováno.

Snad jen mohu prozradit, že jsem ještě nikdy neviděl tolik vyhozených věhlasných konkurenčních modulů zesilovačů, které byly všechny horší jak stroj proti kterému bylo HQQF testováno a zvítězilo. Výhodou takových testů je naprostá nezaujatost posuzovatelů zvuku, jde o lidi, které neznám či jsem do té doby neznal, tito lidé nemají na mou osobu a tím i zesilovač žádnou vazbu, ale stejně tak nemají žádnou vazbu na konkurenčního konstruktéra, nerozhodují se tedy na základě osobních preferencí k lidem, nerozhodují se ani na základě osobních preferencí k zesilovačům, jejich jediným měřítkem je poslech a zvuk.

Slovanet napovídá kde hledat odpovědi

Jak čas běží, některé odpovědi na dosud nezodpovězené otázky samy vyplouvají na světlo. U zesilovačů DPA proti nimž bylo HQQF p Křečkem porovnáváno, se odhalují nejenom na stránkách Hi-Fi světa, ale již i na stránkách slovanetu více či méně závažné chyby.

Když se bedna vydaří

Mnozí ani netuší, že správnou odpovědí na nevyváženost pásma u poslechu zesilovače HQQF je samotná reproduktorová soustava, ne však že by si zesilovač HQQF neuměl s takovou bednou poradit. V jednom s mále telefonů s p. Křečkem, kde se mne ptal na jakých reproduktorových soustavách své zesilovače ladím, jsem odpověděl, že neladím,neboť zesilovač musí být naprosto rovný a na zátěži nezávislý, není tudíž nutno cokoliv ladit. V té době mne ani nenapadlo, že "Když se bedna vydaří" můžou se dít divy.

Na úplném počátku stála věta p. Křečka "Dle doporučení moudrých jsem HQQF nejdříve zapojil na staré regálové AQ 125. Vše v pořádku, nic nehoří, nejiskří, nevypíná se, normálně to hraje, zvuk příjemný, daný limity těchto beden. Když už mám AQ zapojené, vyzkoušel jsem na nich i mou sestavu (ala DPA380 + Dispre II). Dostavil se menší šok – při nejlepší snaze HQQF a DD od sebe nerozeznám.". Kdyby se od této věty na slovanetu tak rychle a vítězoslavně s pocitem, že HQQF je konečně hodnoceno jak zaslouží, neutíkalo, možná by se sami dopátrali odpovědi o mnohem dříve, takto bude odpověď zase napsána na tolik nenáviděném Hi-Fi světě. "Dostavil se menší šok – při nejlepší snaze HQQF a DD od sebe nerozeznám", vznikla otázka proč HQQF a DPA nešly na horších bednách rozeznat a proč na výrazně lepších bednách je tomu naopak. Nikdo si však nepoložil otázku, jsou lepší bedny opravdu lepší bedny?

Tesla vs. VMA-I

Podívejme se tedy nejenom na zesilovače DPA vs. HQQF, které byly porovnávány, ale podívejme se i na reproduktorové soustavy, které zvuky vyluzovaly. Nemám k dispozici naměřené charakteristiky reproduktorové soustavy Tesla AQ 125, ale nebudou zřejmě horší jak Tesla ARS380. Srovnejme tedy Tesla ARS380 s věhlasnou VMA-I, k tomuto nám opět pomůže samotný slovanet, neboť ve stejné době kdy HQQF bylo testováno proti DPA na reproduktorových soustavách VMA-I, byly tyto reproduktorové soustavy v Hradisti měřeny. Máme jedinečnou možnost se dozvědět, co vlastně p. Křeček a Karel2 poslouchali, o co své závěry s nevyrovnaností pásma u VMA-I opírají, když u Tesla AQ 125 to bylo naprosto jinak.

Šok, VMA-I chybí basy pod 200Hz?

Pokud pana Křečka jímal šok s nemožnosti rozeznat DPA vs. HQQF na reproduktorových soustavách Tesla AQ 125, copak jej bude jímat, až zjistí, že basy u HQQF nemohly být, neboť jej jeho reproduktorová soustava VMA-I neumí vyzářit! Zde je i částečná odpověď, na mnou položenou otázku, proč byl brum slyšet ve středovém reproduktoru a ne v basovém? Zde je i odpověď, proč bylo pásmo nevyrovnané a bez basů. Nevím však, co potom slyšel p. Křeček a hlavně zkušenější Karel2, když bylo zapojené DPA!

Tesla ARS380 má deklarovanou citlivost ubohých 87dB a rozsah od 30Hz výše, dle naměřeného grafu je patrné, že pokles o -3dB je někde v oblasti 45Hz a na 30Hz je pokles již dvojnásobný, jde o "špatnou" reprobednu, pojďme tedy k reprobednám lepším, jakými jsou či by měly být VMA-I.

VMAudio VMA-I nemá nikterak deklarované vlastnosti, ale jak nám samotné měření na otázku vlastností dostatečně odpovídá, přenosové pásmo reproduktorové soustavy začíná na 200Hz, je tedy patrné, že začíná tam kde mnohé reproduktorové soustavy mají již středový reproduktor. Zda jde o nevhodně navrženou výhybku či akustický zkrat nevhodným nátrubkem se nedá jednoznačně určit, ale měření je neoddiskutovatelné.

VMA-I pozor, bez spodního pásma pod 200Hz

O vlastnostech VMA-I nicneříkající plakát

Závěr

Co říci závěrem, snad jen nesmím zapomenout na měření v Hradisti, že bylo prováděno měření spíše nad 500Hz a v dolním pásmu není natolik přesné a vypovídající, citace: "Přijel jsem asi v 11:00, když už se delší dobu poslouchalo a byla rozjetá nálada, takže byly všichni naladěni na JBL jako referenci. Nezbylo mi pak nic jiného, než se na komentáře nad VMA-I akorát přiblble usmívat. Alespoň, že se to všechno v neděli při měření ukázalo. Možná poučení pro příště alespoň rámcově změřit bedny a akustiku, ať víme v čem posloucháme. Přikládám měření, všechna úplně obyčejná s mikrofonem 1m daleko od bedny v ose, bez odrazů (omezený frekvenční rozsah cca 500 Hz nahoru v bodech). JBL měřená na místě. VMA-II měřená také na místě, ale neuložil jsem si je - měření VMA I a II vytažená z archivu kontrolních výstupních měření (nemám doma 4 m strop takže jsou platná od vyšší frekvence)." VMA-I ve srovnání s reproduktorovou soustavou JBL je naprosto jasné, že JBL i při tomto měření hrála podstatně níže jak VMA-I a pokles spodního pásma VMA-I je neoddiskutovatelný, stejně jak malá citlivost.

Charakteristika JBL240

Charakteristiky VMA-I

Jak je patrné, že každé poslechové testy jsou zatíženy množstvím chyb, nejčastěji posluchačovou předpojatostí a NEnestranností hodnotitele, obzvláště pokud má k některému produktu či jeho autorovi nějaký vztah. Pak se nám může stát, že nevíme co je pravda a co jen vysněnost, co bychom chtěli slyšet, zrak doplňuje sluchový vjem a najednou, jakoby slyšíme něco jiného, než jsme chtěli slyšet a mozek to vědomě či podvědomě dostává do očekávané výsledkové podoby. Zřejmě bude ještě mnoho různých testů a není vyloučeno, že se někdy dočkáme i slepých testů, na které jsem s HQQF připraven.

Citlivost reproduktorových soustav VMA-I na úrovni cca 83dB je však hodně malá, neřku-li ubohá. Vzpomenu-li na své testování v HornStudiu, kde jsou soustavy s citlivostí až o 30dB větší, což znamená že na stejný akustický tlak či hlasitost, postačí zesilovač s tisíckráte menším výkonem, pak vyvstává další otázka, kolik výkonu potřebuji na provoz reproduktorových soustav VMA-I a zjistím, že na poslechovou místnost o rozteči soustav cca 2m potřebuji, pro vytvoření stejného středního akustického tlaku, při jakém byla nahrávka pořízena - 90dB, střední výkon 2x10W, pro přenesení špiček +26dB nad středním výkonem, které jsou u starých Vinylových nahrávek zcela běžné, potřebuji neuvěřitelných 2x4000W.

Jak je patrné chybí nám více jak 10dB výkonu, které hravě doženeme zesilovačem o výkonu 2x4kW nebo zmenšením rozměrů poslechového prostoru. Pro optimální poslech reproduktorových soustav VMA-I na zesilovači s hudebním výkonem 200÷300W potřebujeme poslechový trojúhelník soustava-hlava posluchače-soustava o hraně cca 50cm!?