Úvod

Věřte, nevěřte PC Tuningu, název mohl znít i  "Zeleno-modrý PC Tuning" nebo jen "Zelený PC Tuning". Právě takto by se dal hodnotit dlouhodobý dopad činnosti jejího redaktora Zdeňka Obermaiera na samotnou podobu webu. Zdeněk Obermaier je možná jen příznivcem zelené či modré barvy, možná je příznivcem společností Nvidia a Intel, které mají tyto barvy ve svém logu. Není však vyloučeno že má Zdeněk Obermaier ze své činnosti ekonomický profit. Pojďme se podívat na některá nezajímavá fakta.

Záměrné nepravdy a poškozování konkurence

Velmi často se objevují články tohoto redaktora, které mají drobné vady na kráse, tu a tam se něco opomene. O pouhé opomenutí však nejde, jde spíše o cílenou činnost, která má zcela jasný cíl, poškodit jednu stranu, aby zvýhodnění jiné strany více vyniklo. Drobnosti, které jsem popsal v článku Jak na přetaktování, nebudu ani příliš rozebírat. Něco málo jsem popsal v článku  Věřte, nevěřte testům!?

Již zde bylo patrné mazání celých diskusí a moderování diskuse tak, aby nebyla oponentní a pouze vychvalovala samotného redaktora a pravě vychvalovaný produkt.

Záměrná manipulace s veřejným míněním

Čas pokročil a praktiky uvedeného redaktora se příliš nemění, jen se více profilují a stále více se ukazuje rozsah manipulací, jak si ukážeme dále, nejde již jen o manipulaci s fakty, poškozování některé značky, ale i manipulace s veřejným míněním, kde redaktor PC Tuningu  Zdeňek Obermaier nezná naprosto žádné hranice.

Jak se již stalo pravidlem při prosazování Nvidia GF100, jsou Obermaierovy články cílené, tak aby všemožně tento produkt nadřazovaly na cokoliv jiného. Připustit názor, že GF100 táhne Nvidii ke dnu je naprosto nemyslitelné a na veřejnost za žádnou cenu nepustitelné. 

Za tímto účelem napsal i článek " Rozhraní DirectX 11 a jeho nejbližší budoucnost". Svůj text však nepostavil na novosti, neustálém pokroku a cílům, které mají být těmito technologiemi dosaženy. Celý článek je o tom, jak je DX11 nepoužitelný, jak je nanic a není žádný důvod kupovat grafické karty s touto podporou, údajně stále stačí DX9, kde je Nvidia stále dobrá a navíc dokáže vytvořit více obrázků za sekundu než konkurence.

O důvodech a přínosu DX11, o tom že výpočty jsou mnohem složitější a obraz realističtější však raději pomlčel. Cokoliv se na toto téma objevilo v diskusi, bylo okamžitě mazáno. Aby své texty více zdůraznil, použil lživý text, kterým dokladoval pouze 3,5% her pro PC.

Kategorizaci "Lživý text" mohu použít s čistým svědomím, navíc bych měl použít "záměrně lživý text". Neboť jsem nejenom já opakovaně upozornil na nepravdy, kde nejenom dle Norského Ministerstva kultury, vychází čísla naprosto jinak, hlavně samotné hry na PC, ale i Online hraní na PC, ale vše bylo okamžitě smazáno. 

Po smazání celé kritické, ale přitom diskuse korektní a slušné, se najednou objevil příspěvek zcela opačného ražení a pak další a další.

Pro nezasvěceného čtenáře se rázem jeví článek, jako článek naprosto korektní, ukazující obraz současnosti. Vše nesouhlasné bylo smazáno, mnoho souhlasných a oslavných příspěvků přibylo. Jak si ukážeme dále, není vyloučeno, že takové příspěvky si pod mnoha identitami píše sám autor a jeho kamarádi.

Cílevědomé znevažování a poškozování konkurentů

To hlavní proč jsem se rozhodl na toto téma napsat článek, zatím uvedeno nebylo. Mr. redaktor PC Tuningu  Zdeňek Obermaier nezná naprosto žádné hranice, on nectí ani normy slušnosti a práva.

Aby své zcela záměrné mystifikace svých čtenářů dovedl ke správnému konci, není mu cizí se snížit na vydávaní se pod mnoha Nicky za své příznivce či odpůrce, ale ani zde jeho schopnosti nekončí. Mr. redaktor PC Tuningu  Zdeňek Obermaier šel tak daleko, že rozesílal různé výhružné SMS zprávy a ani to nestačilo, tak zasílal různé vzkazy dopisy, které měly mít za následek uvedené osoby diskreditovat a poškodit.

Vyvstala otázka Je Matěj.Podola redaktor PC Tunnigu Zdeněk Obermaier? Jak se ukazuje, jde o jednu a tutéž osobu a takových identit má zřejmě Mr. redaktor PC Tuningu  Zdeňek Obermaier mnohem více.

Závěr

Dokumentování jednotlivých identit Mr. redaktora PC Tuningu  Zdeňeka Obermaiera, by bylo příliš zdlouhavé a také zbytečné. V mém případě jsem všechny potřebné materiály předal orgánům činným v trestním řízení, po čase byla věc, jak bývá v Českých zemích zvykem, neboť mi nevznikla přímá škoda, policii odložena. Od dob mého podání se zákon změnil a nyní lze takové skutky zařadit pod Cyberstalking.

Závěrem chci jen podotknout, že ne všichni redaktoři provozují zde popsané praktiky, ale velké weby by měly být v zájmu objektivity na výrobcích nestranné. Jak jsem popsal, nedá se určit, která informace je "zaplacena" a která informace je objektivní.

Pokud by někdo hledal nápovědu v diskusi, tak ji na stránkách PC Tuningu určitě nehledejte. Diskuze je často cíleně moderována a upravována k podpoře článku a autora. Nalézt v takové diskusi kousek objektivity, je pak příliš složité, až nemožné.

Internet se tak stává nástrojem na sbližování lidí, za což byl v těchto dnech navržen na Nobelovu Cenu Míru, ale jho činnost je i v rozdělování lidí a zneužívání k osobním cílům. Uvedený článek nechť slouží jako " Memento" nad obsahovou stránkou internetu, ale i tištěných zpráv a článků. V zájmu čehokoliv se dnes napíše cokoliv.

Diskuse

Úvod

Takto by se dal pojmenovat článek, který je pokračováním Nvidia ztrácí, co bude dál? Otazník visí nejenom nad grafickým procesorem Nvidia GF100, ale nyní již i nad samotnou společností Nvidia.

Ohlášení GF100

Marketing Nvidie a hlavně mnohé média slibovaly Nvidia GTX 300 Series již na přelomu roku 2008-2009, zcela jistě počátkem roku 2009, samozřejmě dříve než to stihne AMD.

O střízlivě uvažující pisatele byla v té době obrovská nouze a každý se hnal jen za senzací. Když jsem poukazoval na problémy a mnoho nejasností ještě počátkem tohoto roku, euforie s nového GF100 byla v IT světě tak obrovská, že na tato slova nikdo neslyšel a redaktoři podobné texty okamžitě mazali a likvidovali.

Po třech týdnech od vyjití článku Nvidia ztrácí, co bude dál? s podobnými počty a výpočty nejenom výtěžnosti přichází i server AnandTech, v těchto dnech se nechal slyšet i Charlie Demerjian a Xbit_Labs.

Pozice AMD a Nvidie

Nvidia se příliš zahleděla do úspěšnosti svých GeForce 8XXX, k tomu přidala Nvidia její Super-marketing a samozřejmě Nvidia CUDA a PhysX.

Společnost AMD koupila ATI, když nenašla společnou řeč s Nvidií. Velmi dlouhá cesta k DirectX 11 a OpenCL 1.0, kterou AMD ušlo, se na jejím konci zúročilo tím, že se mnohé technologie AMD prosadily jako standardy DX11 a OpenCL.

AMD zapracovalo na grafických čipech a dávalo o sobě stále více vědět. Nejdříve řada postavená na RV6XX a hned RV7XX, která již disponovala DX10.1.

Nvidia stále dominovala trhu a uspokojila se z těžby zisku přemalováváním názvů čipů a karet s případnými kosmetickými změnami. Tento geniální marketingový tah ji přinesl vavříny jako nejlepší společnosti roku, ale na druhé straně si začala zadělávat na vážný problém.

Společnost AMD velmi rychle a razantně střídala výrobní technologie a tak se stalo, že pomalu, ale jistě získávala obrovský náskok. Vytvořila vývojové centrum v Číně a Indii. Krom rychlého sledu zmenšování výrobních technologii, se AMD začalo ubírat i cestou velmi rychlého navyšování stream procesorů, které pro tento účel dokázalo AMD velmi výrazně zjednodušit a minimalizovat s ohledem, jak na počet tranzistorů, tak na velikost čipu. Bylo naprostou samozřejmostí, že grafické čipy získávaly i nejnovější hardwarovou podporu.

Společnost Nvidia nedokázala ani na jeden trend AMD nikterak výrazněji reagovat, začala proto velmi rychle zaostávat s výrobním procesem, počtem stream procesorů i HW podporou.

Vyhlídky GF 100

Sic Nvidia GF100, je první čtyřclusterový GPU vyhlídky jsou horší než špatné. Společnost Nvidia po dlouhé absenci DX10.1 konečně přidává DX11 a OpenCL, ale celý vývoj má za konkurenčními čipy AMD obrovský časový skluz. Ale největší problém má společnost Nvidea někde jinde a tím je neschopnost dostatečně navýšit počet stream procesorů a ještě větší problém je skryt v neschopnosti optimalizovat stream procesory, obdobně jak to dokázalo AMD.

Než dokázala společnost Nvidia připravit grafický čip GF100, dokázala společnost AMD vrhnout na trh kompletní sadu svých grafických procesorů řady RV8XX. Všechny grafické karty AMD tak disponují plnou podporouDX11 a Openn CL, je obrovský výběr grafických karet od 80stream procesorů, až po karty s 3200stram procesory.

Navíc jsou grafické čipy AMD výrazně menší, mají výrazně méně tranzistorů a samozřejmě výrazně nižší spotřebu elektrické energie. Menší rozměr čipu tak sebou nese i menší cenu čipu, ale i větší výtěžnosti a tím další snížení výrobní ceny.

Společnost Nvidia se nyní u svého grafického procesoru GF100 potácí do 512stream procesorů, které nemohou být v žádném případě konkurentem pro RV8XX od AMD. Počet tranzistorů GF100 předurčuje čip k obrovské spotřebě, ale i vysokým teplotám, což výrazně brání v možnosti dostatečně navýšit takt stream procesorů, aby se výkonnostní propad, alespoň částečně snížil.

Ekonomika výroby je horší než špatná a vyhlídky na zlepšení žádné. Pravděpodobně se vyrobí jen cca 5tis ÷ 8tis ks GF100, tedy jen o málo více jak 200ks křemíkových 300mm desek s bájnou výtěžností přes 40%.

Nvidia však údajně koupila výrobu 9000 křemíkových desek, při počtu 104ks čipů na jedné křemíkové desce, tak vyrobí celkem 936tis čipů. Pokud bude výsledek dobrých jen 5 ÷ 8tis ks je patrné že se Nvidia za každou cenu snaží zůstat ve hře alespoň papírovou kartou.

Závěr

Závěr není nikterak pro společnost Nvidia příznivý. Je sice znát velmi velkou setrvačnost trhu s grafickými kartami, kde Nvidia těží ze své minulosti a svého marketingu, ale také s hlouposti kupujících, kteří upřednostní značku, nedbají na spotřebu a nechají si namluvit, že absence DX11 nic neznamená.

Pokud absence DX11, není zatím velkou ztrátou pro grafické karty GeForce, pak by se kupující měli více zajímat, jak tomu bude zítra, za měsíc či rok. Právě takové otázky by si měli klást kupující, když se jim budou snažit prodejci a marketing Nvidie namluvit, kupujte naše nově přeznačené karty s prastarou DX10 a nižší.

Fiasko GF100 neznamená jen, že Nvidia nebude trůnit na pomyslném výsluní nejvýkonnějších GPU, ale není od čeho odvíjet nižší řady GPU a Nvidii nezbývá než držet zuby nehty trh na starých GPU a snažit se vývoj zcela nového grafického čipu, který by byl přiměřenou konkurencí pro AMD.

Vezmeme-li v úvahu fakt, že AMD již navrhuje grafické čipy další generace, pro 28nm výrobní proces a můžeme jen spekulovat, že základní model bude mít opět dvojnásobek stream procesorů, tedy 3200, pak má společnost Nvidia opravdu co dohánět. V tuto chvíli bych to spíše viděl, jako postupný konec jedné velké společnosti jménem Nvidia, ale možná se pletu.

  Diskuse  

Úvod

Mnoho se toho naspekulovalo kolem všech procesorů, grafické procesory nevyjímaje. IT fanoušci přáli Nvidii aby byla v boji o prvenství s AMD úspěšná a často ji až démonizovali. Nvidia GTX 300 Series se měla objevit na přelomu roku 2008/2009, ale mnozí si vůbec neuvědomovali, že vývoj má své zákonitosti a nelze žádnou etapu přeskočit.

Uplynul celý dlouhý rok, společnost AMD má své nejnovější GPU ve všech segmentech a Nvidia stále nic. Článek Nvidia ztrácí, co bude dál? nepřinesl nic nového, jen rekapituloval stav, o kterém Česko-Slovenské IT media odmítají psát.

Pokračováním byl text Konec Nvidia GF100, ale nebylo napsáno příliš konkrétních detailů, které jsou navíc před čtenáři na většině Česko-Slovenských IT médiích důmyslně likvidovány.

Nvidia vs. AMD a nevyvratitelné fakta

Pojďme se tedy podívat blíže na nevyvratitelné fakta, ve kterých se pojetí návrhu a výroby GPU od AMD a Nvidie zásadně rozchází.

AMD koupilo společnost ATI a prvním GPU byl R600 vyráběn 80nm výrobním procesem. Nvidia dominovala na více jak 2/3 trhu a sic výkonnostně srovnatelný, ale trochu hladový a horký čip neměl lehkou pozici.

Společnost AMD velmi rychle pochopila, že k ekonomickému úspěchu je zapotřebí rychlých inovačních kroku. Mnohé zkušenosti pocházely i ze souboje s Intelem, kde Intel výrazně těžil na menším čipu a tím i nižších výrobních cenách.

Podívejme se na přehlednou tabulku, co z ní dokážeme vyčíst.

Nástup AMD a stagnace Nvidie

AMD postavilo špičkový čip R600 a nastoupilo velmi tvrdě do boje o nové pozice, které lze charakterizovat následovně:

• Velikost výrobního procesu
• Velikost čipu
• Počet stream procesorů
• Výpočetní výkon
• Ekonomika výroby
• Další vlivy

R600 byl vyráběn 80nm výrobním procesem, kde se ukázalo, že čip je příliš velký a energeticky náročný, přičemž výrobní proces byl větší, jak AMD používalo pro své procesory. Následovala rychlá přeměna na 65nm výrobní proces, ale zde se objevily jen jednodušší čipy s méně stream procesory.

Čip R600 jako takový spatřil světlo světa na 55nm výrobním procesu pod označením RV670. Na jádru bylo zapracováno nejenom, co se týče velikosti výrobního procesu, ale hlavně co se týče účelnosti počtu použitých tranzistorů, zde můžeme vidět, že došlo ke zmenšení jejich počtu, při zachování počtu stream procesorů.

RV770 bylo úspěšným pokračováním započaté série, počet stream procesorů se výrazně navýšil a čip se úměrně zvětšil. RV790 bylo jen testování si budoucí struktury pro 40m výrobní proces.

RV870 je již vyráběn 40nm výrobním procesem a čip se opět nenápadně rozrostl. Prvním čipem vyráběným 40nm výrobním procesem však byl čip RV740, který měl na starosti odladit výrobní proces a připravit podmínky pro řadu RV8XXX.

Výkon, problémy a ekonomika

Nvidia zcela zásadně podcenila zrychlený nástup paralelizace výpočtů a nestíhá přidávat stream procesory, namísto toho se snaží udržet krok navýšením taktů.

Přechod na novější, menší výrobní proces je poznamenán úspěchem generace GeForce8XXX a možná i Kartelovou dohodou s ATI, kterou AMD přestalo ctít. Nvidia nejenom, že přestala stíhat přecházet na menší technologický rozměr, ale její vývoj na tomto rozměru je opožděný a nemá dostatek zkušeností, aby mohl být konkurenceschopný.

Přechod na menší výrobní proces přináší při stejném taktu menší energetickou náročnost, na úkor které lze navyšovat počet tranzistorů, který zaručí vyšší výpočetní výkon. Nvidia však s počty tranzistorů nezachází hospodárně a ve srovnání s AMD jich má mnohem více, čímž neúměrně roste energetická náročnost.

S přechodem na menší výrobní proces, se ztenčují, již tak tenké izolační vrstvy, navyšují kapacity přechodů a enormně rostou vlastní vodivosti. V konečném důsledku výrazně rostou svodové proudy a energetická náročnost.

S energetickou náročností souvisí i pracovní teplota a navýšení teplotní závislosti. Pokud většina závislosti byla až do rozměru 55nm téměř lineární, pak pod 50nm se směrnice závislosti výrazně mění. Nvidia se s tímto faktem nedokázala žádným způsobem vyrovnat a dvojnásobný takt stream procesorů se tak stává neudržitelný. Brzy budeme zřejmě svědky toho, že takty AMD a Nvidie budou podobné.

Další velmi výrazný ekonomický fakt, na který AMD reagovalo již při vývoji RV670 a který Nvidia totálně opomněla je enormní nárůst ceny výrobního procesu a tím i ceny jednotlivých čipů. Ano AMD i Nvidia má stejný výrobní proces a stejnou cenu za vyrobenou křemíkovou desku, jenže AMD má na desce cca 160 čipů a Nvidia pouze 98. Připočteme-li defekty, pak při počtu 50defektů na jednu křemíkovou desku zůstává pro AMD cca 90 dobrých kusů, kdežto pro Nvidii pouze 48 dobrých kusů. Pokud srovnám stejně výkonné čipy AMD, RV8XX s čipy Nvidie, GF100 pak dostanu 282 dobrých pro AMD a jen 48 pro Nvidii.

Je vidět, že AMD získává výhodu v poměru 2÷6:1 v ceně dobrého čipu, energetická náročnost bude v obráceném poměru, odtud je patrné, že takty GF100 budou muset být výrazně sníženy, kdežto takty pro GPU AMD mají značnou rezervu.

Závěr

Nvidia si zadělala na obrovské problémy, když přestala vývojově držet rychlé tempo s AMD. Vývoj grafického čipu trvá více jak 2 roky, pokud nemá Nvidia rozpracovanou následnou generaci čipů, pak nelze čekat, že by mohla GF100 jakýmkoliv způsobem konkurovat čipům AMD RV870. GF100 tratí výkonově, je drahý a značně energeticky náročný, takovému čipu nepomůže ani sebelepší marketing a podpora CUDA či PhysX.

Pokud se Nvidia pokusí od GF100 odvodit nižší řady, pak se situace nepatrně zlepší, ale stále bude velmi nepříznivá, Nvidia si nebude schopna vyprodukovat dostatečný kapitál pro vývoj následné generace GPU a bude muset spoléhat na financování se stále se dobře prodávající prastaré řady či úvěr.

Jediná možnost jak v současné době postavit konkurence schopný čip je výrazně snížit počet tranzistorů, výrazně navýšit počet stream procesorů, výrazně snížit velikost čipu a udržet takt blízky 1GHz.

Je to naprosto stejné jak v procesorech se společností Intel, soupeřit mohou jen procesory se stejným či podobným počtem jader a na podobném taktu. Pokud by konkurence postavila třetinový či dokonce šestinový počet jader, pak je o výsledku předem rozhodnuto, neboť takty diktují spíše výrobní postupy a počty tranzistorů a proto jsou obdobné.

Diskuse  

Úvod

Nvidia dlouhodobě kralovala ve výrobě grafických karet. Intel je trvale na špici ve výrobě grafických čipů, jeho pozice je dána hlavně integrovanou platformou. Nvidia vévodila trhu se samostatnými grafickými čipy a tedy grafickými kartami.

Jak čas běžel, situace se začala postupně měnit. Nvidia nenašla společnou řeč s AMD, když o ni projevilo zájem, tak AMD koupilo ATI, kterou postupně účetně zrušilo, čímž si přivodilo značné ekonomické problémy, ale dostalo se k technologiím a právům na výrobu GPU, které potřebovalo pro své budoucí záměry.

Najednou mělo AMD proti sobě dva hlavní konkurenty, Intel a Nvidii, ostatní konkurenci prodejem drobných výrob, postupně předali jiným společnostem.

Rekapitulace 

Podívejme se nyní, jak si AMD vedlo v boji o zákazníka s Nvidii a naopak, začneme až po RV6XX a sérii HD 2XXX, kterou AMD dohánělo značný náskok Nvidie, přeskočíme i HD 3XXX, kde AMD již dorovnalo náskok Nvidie, jen o tom moc nedávalo vědět a trh na tento fakt ještě moc nereagoval.

Podívejme se do doby kdy Nvidia začala ztrácet své drahocenné pozice

1. Březen 2008 Superior High-End, serie AMD ATI FireGL™ AMD se tvrdě dere do popředí v profesionálních grafických kartách.
2. Květen 2008 Radeon HD 4870, AMD RV770XT s GDDR5 až v červenci? AMD získává výrazný náskok, který je brzděn výrobci pamětí.
3. Srpen 2008 Zásadní změny u výrobců grafických karet Výrobcům grafických karet již dochází trpělivost a reagují na výkonnostní převahu AMD, tím že rozšiřují svou nabídku, skalní výrobci Nvidie přechází na karty AMD.
4. Listopad 2008 AMD utíká Intelu i Nvidii AMD potvrzuje trvalou technologickou nadvládu a ujímá se vedení i ve velikosti výrobního procesu.
5. Prosinec 2008 Nvidia GTX 300 Series Technologické převaze AMD nikdo nevěří a neustále bere Nvidii jako vedoucí společnost, ale faktem zůstává, že Nvidia stále více zaostává, nestíhá řešit problémy na větších technologických rozměrech a AMD zvyšuje svůj náskok.
6. Listopad 2009 TOP 10 Nejenom příznivce Nvidie jistě zaskočila zpráva, že 5. nejvýkonnější superpočítač počítač světa, který má výkon přes 1PetaFlop/s, urychlují grafické karty, ale ne od Nvidie, ale od AMD.
7. Listopad 2009 Konec vlády jedné Tesly Výrobci vysoce výkonných počítačů se začínají od platformy Nvidia Tesla stále více odklánět a pouští na trh výrazně výkonnější sestavy s grafickými kartami AMD.
8. Leden 2010 Fermi GF100 má problémy Nvidia tlačí GF100 konečně do hromadné výroby, marketing avizuje až 5 násobnou převahu výkonu nad konkurencí, oficiální místa však spíše mlčí.

Současnost

Podívejme se na specifikace nové řady založené na grafickém čipu GF100. Velmi dlouho avízovaná superčip Nvidie, který měl RV870 drtit ve všech směrech, dle některých až pětinásobným výkonem.

Výkon

Jak je patrné z tabulky Nvidia velmi výrazně zapracovala na výpočtech s dvojitou přesností a z někdejších 10% se dostala na 15% hrubého výpočetního výkonu, ale na poměr 20%, který mají grafické čipy AMD, jim ještě mnoho chybí.

Pohlédneme-li na hrubý výpočetní výkon, tak pokud předchozí generace GPU AMD utíkal Nvidii o 50%, tak nyní je již výkonový náskok téměř 100%.

Výtěžnost

Základním kamenem úrazu je samotná velikost čipu. AMD dalo do vínku svému Cypressu jen 344mm², kdežto Nvidia na své GF100 vyplýtvala neuvěřitelných 570mm², naprosto stejně jak na předchozí jádro GT200.

AMD má díky 1,7x menšímu čipu podstatně lepší využití plochy křemíkové desky a je schopno vyrobit na téže desce téměř dvojnásobek čipů, se stejným počtem vadných, což v konečném důsledku značí dvojnásobnou výtěžnost.

AMD se dnes pohybuje daleko nad 60% a běžná výtěžnost dosahuje 80%, kdežto Nvidia se dostává teprve přes 20%, někde na 25%. Cílový stav Nvidie, jádra GF100 by se měl ustálit na cca 60 vadných čipech na jedné křemikové desce, tedy na cca 40% výtěžnosti

Výrobní cena se odvíjí od celé křemíkové desky a od počtu čipu na ni vyrobených, bez ohledu na výtěžnost. V konečném důsledku velikosti čipu GF100 by měla být jeho výroba 4x dražší jak výroba čipu RV870 Cyperuss.

Závěr

Těžko spekulovat o budoucnosti, jednotlivá fakta však ukazují velmi nelehkou pozici Nvidie na čele výrobců grafických karet. AMD jede hromadnou výrobu nejnovější řady s DX11 téměř rok, a půl roku vrhá na trh model za modelem a postupně ovládá všechny segmenty trhu.

Nvidia se zuby nehty brání, její marketing vykonává zcela zázračnou práci, když si ještě dnes někdo dokáže koupit nejlevnější grafickou kartu bez podpory DX10 či o málo dražší bez DX11 o drahých a vlastním výkonu ani nemluvě.

Je jen otázkou času kdy dojde ke značnému přerozdělení poměru sil ve výrobě grafických karet, ledy se pohnuly a kde se zastaví, je velká známá.

Zdroj: Bright Side of News, Tech Report

Diskuse