Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

 

Úvod

V poslední době se stále více setkávám s absolutní neznalostí významu jednotlivých slov a pojmů, není tomu jinak ani u slova zvuk.

 

Wikipedie

Pojďme se podívat k jednomu ze zdrojů takových nesmyslů. Někdo vytvořil v dobré víře Wikipedii a předpokládal, že se postupně stane encyklopedii, kde se mnozí mohou mnohé dozvědět.

Wikipedie se opravdu stala studnicí, jen ne znalostí, ale spíše nesmyslů, ne jinak je tomu v případě významu slova Zvuk. Někdo definoval pojem slova Zvuk, jako to co slyšíme a ještě něco pod tímto slyšitelným pásmem jako Infra-Zvuk a ještě něco nad tímto slyšitelným pásmem jako Ultra-Zvuk.

V duchu moderních výkladů mnohých všeznalých "Mistrů", že to co neznám neexistuje, je najednou Wikipedii Infra-Zvuk a Ultra-Zvuk ze zvuku vyřazen, nic naplat ani slovo Zvuk tomu nezabrání.

Češtináři by se asi divili, stejně tak fyzikáři a další, když je definice stavěna na lidském vědomí a ne na fyzikální podstatě, rázem Infra-Zvuk spolu s Ultra-Zvukem není pro Wikipedii Zvukem!  

 

Konkrétněji

 

 

 

Podíváme-li se hned na první odstavec, kde je v první větě postavena podstata zvuku na jeho slyšitelnosti člověkem, vymezena pouze v rozmezí 16Hz÷20kHz s tvrzením, že mimo toto pásmo člověk sluchem nic nevnímá, "Zvuk je každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. Frekvence tohoto vlnění leží v rozsahu přibližně 16 Hz až 20000 Hz; za jeho hranicemi člověk zvuk sluchem nevnímá." je naprostý nesmysl.

Dále se můžeme dočíst, že v elektroakustice je zvuk elektrickými kmity, tato část nemá význam komentovat, stejně jak část následující, kde se mluví o dalším"významu" slova zvuk pro různé druhy zvířat a o Infra a Ultra zvuku.

 

 

Katastrofou je ne výklad Wikipedie, ale fakt, že tento výklad mnozí přebírají i do svých odborných a často vědeckých prací, aniž by znali význam slova zvuk.

 

Co je vlastně Zvuk?

Položíme-li otázku co je Zvuk, musíme se poohlédnout, jako u všeho ostatního po samotné podstatě.

  • ·         Je zvuk opravdu závislý, jak tvrdí Wikipedie jen a jen na lidských smyslech? Je pravdou, že když zvuk člověk neslyší, že není či neexistuje? Jak to bylo se zvuky než vzniklo lidstvo? Jak je to se zvukem, když člověk spí a neslyší jej, opravdu neexistuje? atd.
  • ·         Nebo je zvuk jen jednou z mnoha forem vlnění či energie, stejně jak elektromagnetické vlnění, světlo, rentgenové či γ_záření?

 

 

 

Vlnění obecněji

Právě na podstatě vlnění vysvětluji zvuk, elektromagnetické vlny, světlo, rentgenové či γ_záření, podívejme se na hrubé rozdělení frekvencí, či vlnových délek.

Zvuk:

  • ·         Infrazvuk od kmitočtů daleko pod 1Hz až po cca 16Hz
  • ·         Slyšitelné akustické pásmo od cca 16Hz až po cca 20kHz
  • ·         Ultrazvuk od cca 20khz až někde po cca 200MHz a snad i výše
  • ·         řádově 10-2÷2*108Hz

 

Elektromagnetické vlny:

  • ·         Velmi dlouhé vlny od cca 40kHz
  • ·         DV, SV KV a dále, dnes využíváno  až do 350GHz
  • ·         řádově 4*104÷3*1012Hz

 

Světlo:

  • ·         od IntraČerveného světla, cca 100µm až 790nm
  • ·         přes viditelné světlo cca 790÷390nm
  • ·         po UltraFialové světlo cca pod 390nm až 10nm
  • ·         řádově 3*1012÷3*1017Hz

 

Rentgenové záření:

řádově 3*1017 až 3*1020Hz, 10nm až 1pm

 

γ_záření:

řádově 3*1020 až 1024Hz, pod 1pm

 

Energie a intenzity zvuku

Stejně jak jsem se na problematiku podíval z hlediska vlnění, se můžeme podívat na problematiku z hlediska energie. Zvuk, elektromagnetické vlny, světlo, rentgenové či γ_záření jsou druhy vlnění, které jsou vyvolány energii a jsou jejími nositeli. Jinými slovy ke vzniku vlnění je zapotřebí mechanické energie, kterou poté samy vlny nesou. Poněvadž stále platí zákon zachování energie, zánik vlnění nastává odevzdáním mechanické energie, případně přeměnou na energii jinou.

 

Práh slyšitelnosti

Práh slyšitelnosti či slyšení je nejnižší hladina, kterou začíná člověk slyšet, je jim hladina akustického tlaku 0dB, což odpovídá intenzitě zvuku 10-12Wm-2, čemuž odpovídá akustický tlak 2*10-5Pa.

 

Práh bolesti

Práh bolesti je již taková hladina zvuku, která vyvolává bolest, je jim hladina akustického tlaku 130dB, což odpovídá intenzitě zvuku 10Wm-2, čemuž odpovídá akustický tlak cca 63Pa, vyšší intenzity akustického tlaku již mohou poškodit sluch, případně i další orgány.

 

Počítání s intenzitou a akustickým tlakem

  • ·         Pro přepočet intenzity zvuku můžeme použít I=10log(I1/I0). Prahu slyšitelnosti I0 odpovídá intenzita zvuku 10-12Wm-2
  • ·         Pro přepočet akustického tlaku můžeme použít X=20log(P1/P0). Prahu slyšitelnosti P0 odpovídá akustický tlak 2*10-5Pa.  

  

Prostředí

Ještě se můžeme podívat na problematiku s hlediska prostředí. Zvuk, elektromagnetické vlny, světlo, rentgenové či γ_záření se šíří v různém prostředí různě.

 

Zvuk:

Jde o mechanické vlnění hmotných částic, které se šíří podélnou vlnou (kmitání ve směru šíření vlny) či příčnou vlnou (kmitání kolmo na směr šíření vlny). V nehmotném prostředí se šířit nemůže, není tedy možno zvuk šířit ve vakuu, propustnost či ztráty jednotlivých materiálů jsou různé, ještě několik rychlostí šíření zvuku:

  • ·         ve vzduchu je rychlost šíření cca 340ms-1
  • ·         v mořské vodě cca 1500m s-1
  • ·         ve dřevě cca 4000m s-1
  • ·         v oceli cca 5000m s-1
  • ·         ve skle cca 5200m s-1

 

Jak je patrné rychlost zvuku je do jisté míry úměrná hustotě a tvrdosti prostředí, je také závislá na teplotě prostředí, obecně platí čím vyšší teplota tím vyšší rychlost šíření. Mimo to se můžou zvukové vlny odrážet a skládat.

 

Elektromagnetické vlny:

Na rozdíl od zvuku nepotřebují ke svému šíření hmotu a šíří se i ve vakuu, kde je rychlost šíření rovna rychlosti světla, tedy cca 3*108m s-1. V hmotném prostředí se rychlost šíření Elektromagnetické vlny významněji nemění, mění se však propustnost či ztráty jednotlivých materiálů. Elektromagnetické vlny se v závislosti od své vlnové délky a prostředí mohou rovněž různě odrážet a skládat.

 

Světlo:

Světlo je ve své podstatě druh elektromagnetického vlnění kde je rychlost šíření rovna rychlosti světla, tedy cca 3*108m s-1. V hmotném prostředí se rychlost šíření světla rovněž významněji nemění, mění se však propustnost či ztráty v jednotlivých materiálech. Světlo se rovněž v závislosti od své vlnové délky a prostředí může různě odrážet a skládat.

 

Rentgenové záření:

Platí obdobné jako pro světlo, jen energie jsou většinou větší a vlnová délka kratší, tento druh světla či vlnění proniká lépe hmotou, proto se k tomuto účelu často využívá. Jde však již i záření ionizační, které má prokazatelný vliv na živé organismy.

 

α, β a γ_záření:

Zde jde spíše o proudy částic s velmi vysokou energii se značným vlivem na živé organismy.

 

Závěr

Co říci závěrem, snad jen to, že Wikipedie, jako mnoho dalších internetových zdrojů není žádnou zárukou pravdivých informací. Zarážející je fakt, že takto neodborné a nepravdivé informace často přebírají rádoby odborné texty aniž by si kdokoliv, pokud se v problematice vůbec nevyzná  informaci sám prověřil.

Nejsou výjimkou ani hromadné citace takto nesmyslných textů v diplomových a podobných pracích, které se mohou dostávat zpět do Wikipedie, jako rádoby věrohodný zdroj.

 

Podstatu vnímání zvuku mimo slyšitelné akustické pásmo jsem vzpomenul mimo jiné v článku Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk potřetí následovně:

 

"Ultrazvuk

Ultrazvuk je vnímán jako barva tónů v akustickém pásmu sluchovým orgánem, dále je zpracováván mozkem, ne jak se "Mistr" Václav Daněček alias danhard nesprávně domnívá o jiném orgánu.

Ultrazvuk výrazně stimuluje mozkovou aktivitu, jak jsem popsal například v článku SACD, blíže vinylu? a mohl bych rozsáhle pokračovat až po soufázovost obou hemisfér.

 

Infrazvuk

Infrazvuk je naopak přijímán endokrinními žlázami, které na jeho popud produkují nadměrné množství různých hormonů. Na hladinu různých hormonů reaguje opět velmi významně svou aktivitou mozek. Případné reakce a dopady rozkmitání tlustého střeva nebudu raději rozebírat.

 

Dopad vnímání Ultra a Infra zvuku

Dopad vnímání Ultra a Infra zvuku je více než významný, je to právě ta nezapomenutelná atmosféra toho či onoho koncertu, v konečném důsledku jde také o vjem, kterým se různé skupiny lidí dostávaly a taky dostávají do transu či podobných stavů a nemusí to být jenom Indiáni, nejde v žádném případě o požití jakýchkoliv látek! Jde pouze o vnímání Ultra a Infra zvuku!"

 

Jednotka intenzity zvuku je Wm-2, kde není zde žádná závislost na lidských smyslech a není zde ani žádného omezení rozsahem lidských smyslu. Jak je patrné Wikipedistické tvrzení o závislostech na lidských smyslech ani Wikipedistické tvrzení o nevnímání mimoakustického pásma není pravdivé, ale od takových nepravd a naprostých nesmyslů se dále odvíjí šířka pásma Nf zesilovače 20Hz÷20kHz a mnohé další.

 

Diskuse

 

 

L

Nejnovější

Copyright © 2019 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz