Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

 

S AudioWebem jte se na těchto stánkách mohli setkat v článcích Kouzelné Watty a Dynamika, Vnímáme infra a ultra zvuk? a Tranzistorový zvuk. Jde o web, který ovládla skupina praktiků pohybujících se v audiotechnice, vyrábějících zesilovače a jím podobní.

Jedná se často o známé jména jako jsou L. Malaník, P. Dudka a p. Bunta, ale ani takto významné jména nejsou žádnou zárukou kvalitního obsahu tohoto webu, hlavně jeho diskusního fóra, které je často vedeno ve snaze propagace vlastních výrobků a urážení všeho a všech, kteří nevzešli z tamní komunity.

 

Zdeňěk Kotisa

Tento autor se stal  častým terčem  Audio Webu, či jeho VIP osob, které neměly nikdy žádnou snahu o pochopení tohoto zapojení a jakýkoliv problém neřešily jeho opravou, ale svými vlastními úpravami, doprovázenými značnou dávkou arogance a urážek na adresu autora. 

  

Československé fórum o audiotechnice a elektronice

Server AudioWeb, či jeho fórum se snaží tvářit jako Československé fórum o audiotechnice a elektronice. Byl by to pěkný počin vytvořit odborné a nadnárodní fórum k audio problematice, kdyby fórum dávalo dostatečný prostor pro všechny a bylo i odborně na mezinárodní úrovni.

Opak je však pravdou, toto "Československé fórum o audiotechnice a elektronice" a mnohé další fóra jsou ovládnuty několika jedinci, bez základních znalostí matematiky a dalších znalostí, které jsou pro oblast elektroniky, či elektrotechniky naprosto nezbytné.

K posílení své pozice se vzájemně dohodli, že si udělí tituly VIP a jim podobné, budou nepohodlné příspěvky a jejich autory z fóra vymazávat a vyhazovat. Zdánlivě jde o praxi, která není zas tak úplně nepoužívaná, kdyby se nejednalo pouze o likvidaci nepohodlných názorů a pravd, kdyby byl stanoven řádný řád, který by definoval jak hierarchii titulů, tak hierarchii postihů...

 

Fakta

Vulgarita a neznalost vládne tomuto AudioWebu, kdy i já jsem se stal jejich terčem. Tento text nechť nesouží jako konfrontace s uvedeným webem, ale jako varování, před vlivem médii a jeho zneužíváním.

 

Dynamika

Na téma dynamiky signálu zastává komunita AudioWebu jednoznačný názor, který se dá charakterizovat:

 

sinclair 29.08.08 napsal:

 

Zvětšit 

danhard 29.08.08, 13:42 napsal:

"Federmanne, pletes si dynamiku (nejakeho konkretniho signalu) a dynamicky rozsah (tj. maximalni dosazitelnou dynamiku). Muj zesilovac ma dynamicky rozsah nekonecno, kdyz ho vypnu, tak z nej neleze vubec nic"

 

Co to je dynamika, bez ohledu na názory AudioWebu

Dynamika signálu je podíl nejsilnějšího a nejslabšího možného signálu  (Umax/Umin) vyjádřen v dB, ale také podíl nejsilnějšího možného signálu  a rozdílu dvou nejbližších po sobě následujících úrovní, tedy napěťového kroku (Umax/((Ux+1)-Ux)), Umin =(Ux+1)-Ux.


Pro analogové signály by Umin bylo odvozeno od velikosti záznamového zrna (mechanický rozměr - gramofonová deska a velikost domény - mgf. pásek), či náboje elektronu (libovolná elektrická cesta), většinou však značně větší hodnotu tvoří šum a Umin se pak vztahuje k Ušumovému.


U digitálního signálu se běžně používají tři hodnoty (druhy převodníků) 8bitů pro telefon, 16bitů pro audio a 24bitů rovněž pro audio. (MP3 je ztrátová komprimace a nemění nám DA převodník za jiný s jiným počtem bitů, pouze data neodpovídají původnímu signálu.)

 

Matematické vyjádření dynamiky

(1bit použit pro polaritu)

Počet bitů

Počet úrovní

Podíl Umax/Umin

Dynamika [dB]

8(7)

256

127/1

42

16(15)

65.536

32.767/1

90

24(23)

16.777.216

8.388.607/1

140




Pro dynamiku signálu, která by byla, dle tvrzení "odborníku" z AudioWebu, pouhých 6dB (2/1 vyjádřeno v dB),  by se jednalo o hodnoty 0, 1 a 2, tedy neúplné 2bity na amplitudu a další 1bit na polaritu, celkem by nám stačily neúplné 3bity!

Kdybychom to chtěli převést do analogové roviny, pak by hodnota 1 odpovídala velikosti šumového  napětí a hodnota 2 by byl dvojnásobek šumového napětí, tedy při hodnotě 1 by byl podíl užitečného a šumového napětí 50% (0dB) a pro hodnotu 2 by tento podíl představoval 33% (-6dB).

V nejlepším případě, by mohl být odstup signál pouhopouhých 6dB, vzorek maximální napěťové úrovně by se skládal pouze ze dvou kroků (50% a 100%), myšlenka je to rozhodně revoluční a úsporu dat by jistě znamenala, ale k věrnosti jakéhokoliv signálu by to jistě nepřispělo, obzvláště když uvážíme schopnosti lidského sluchu, jehož dynamický rozsah je plných 140dB!

 

Harmonická analýza

Na téma harmonická analýza signálu zastává komunita AudioWebu rovněž svérázný názor, přestože když konečně dokážou připustit, že se může vyskytnout nesinusový průběh, obsah vyšších harmonických v nesinusovém průběhu striktně popírají:

 

KomarD-Jeay  26.08.08, 22:21 napsal:

"FARBA TONU nema takmer  NIC spolocne s tym, ci reprak hra do 20kHz ..."

.

.

Thales  27.08.08, 15:52 napsal:

"Totéž ten nesmysl se sinusem, trojúhelníkem a obdélníkem. Ucho registruje změnu TVARU signálu, nikoliv nějaké imaginární frekvence které by se tam mělya dle teorie X nějak svévolně vyskytovat."

.

Zvětšit

 

 

Co to je harmonická analýza, bez ohledu na AudioWeb

Periodické signály nesinusového tvaru lze nahradit velkým množstvím sinusových harmonických průběhů, které se nazývají harmonickými složkami, tato teorie rozkladu signálu se zabývá Harmonická analýza

K tomuto účelu nám poslouží velmi dobře Fourierova věta, která praví, že každá jednoznačně určená periodická funkce s opakující se periodu T a opakovacím kmitočtem f0 (f0 = T-1 ), která má v intervalu konečný počet extrémů  a nespojitostí může být vyjádřena nekonečnou geometrickou řadou. ..."

 

Grafy a potřebná šířka pásma

Často používám příklad v odlišnosti barvy tónu 15kHz se sinusovým a obdélníkovým průběhem. Teorie je pěkná, většina posluchačů rozpozná jiné zabarvení tonu, ale co se za tímto zabarvením skrývá je již pro mnohé velkou neznámou.

Jak lze každý periodický signál rozložit, sejně tak je možnost každý periodický signál složit. Na grafech jsem názorně v MC-9 nasimuloval, průběhy napětí při skládání obdélníkového průběhu s frekvencí 15kHz.

Pokud budeme mít pouze základní harmonickou f1, bude tvar signálu sinusový, jako sinusový průběh by se nám přenášely obdélníkové frekvence o kmitočtu 15kHz, pokud by šířka pásma byla méně než 45kHz!

 .

Zvětšit

 

Postupným přidáváním lichých harmonických 45kHz, 75kHz…225kHz, s amplitudou Ufn= 1/n se můžeme postupně blížit obdélníkovému průběhu. Jak je z grafů patrno, ani přidání 15. harmonické nezaručuje dostatečně věrný obdélník. Na přenesení tolika  harmonických, již potřebujeme šířku pásma, bez jakéhokoliv poklesu 225kHz!

 

Diskuse


  

AudioWeb ~ ALDAX ~ ElWeb

Seskupení kolem výrobců zesilovačů a audiotechniky s "vysoce odbornou" diskuzí, jejíž výstupy lze nalézt i na České Wikipedii, kde doporučuji jako perličku, nejenom Reproduktor.

Jakýkoliv další komentář považuji za zcela zbytečný, problematiku kolem výkonových zesilovačů na svých stránkách dále rozvedu, můžete se brzy těšit na další pokračování.

 

 

Související články:

  •  

     

     

     

     

    L

    Nejnovější

    Copyright © 2017 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
    Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

    B

    Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

    Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz