Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

 

 

Úvod

Na spřáteleném webu se opět rozhořela bouřlivá diskuze a "Mistři" opět hledají Tranzistorový zvuk, jenom se bojí pojmenovat věci pravým jménem a hledají a hledají.

  

 

 

Rozdílová metoda

Mistři se snaží vše vysvětlit na rozdílové metodě, tedy na principu měření zkreslení, porovná se vstupní signál s výstupním a veškeré odchylky se prohlásí za zkreslení - rozdílový signál, potud je to v pořádku, ale pak se signál poslechne a prohlásí se, že přece je neslyšitelný a aby se takovému tvrzení dala větší váha, tak se porovnají výkony užitečného signálu a signálu rozdílového, přičemž se připomene, že o 60 a více dB slabší signál než užitečný je již dávno neslyšitelný.

  

  

Demagogie?

Kdo nepřijme rozdílovou metodu, jako jedinou správnou a neomylnou, dovolí si tvrdit, že jsou stale slyšitelné rozdíly mezi různými zesilovači a že to v žádném případě nemá přímou souvislost se značkou a hlavně cenou zesilovače, je prohlášen za duševně chorého či demagoga.

 

 

  

Experimentální fyzika

Pohled experimentálního fyzika je sic zajímavý, ale nemá dostatek informací aby jednoznačně odmítl práh slyšitelnosti pro rozdílovou metodu, tak jak ji "Mistři" definovali.

 

  

Co slyšíme

Jen připomenu článek co s Co slyšíme. Jde o článek zaměřený na různé deformace nahrávek a zvuku, ale malá část je věnována zesilovači a jeho zkreslení, proto připomenu obrázek a text, která jsem k němu napsal:

 

"Co již slyšíme

Zde jsem použil frekvenci nejdříve 1kHz, později 5kHz a amplitudu 3V. Hledali jsme stav kdy začne být slyšitelné přechodové zkreslení, krom mé maličkosti bylo přítomno několik studentů a hranice slyšitelnosti byla u všech podobná.

 

 

 

 

 

Hranice kdy bylo přechodové zkreslení slyšitelné měla přímou návaznost na rychlost změny klidového proudu. Pokud jsem měnil proud velmi pomalu, pak se dala jen stěží identifikovat. Při rychlejší změně klidového proudu byla odchylka patrná již od 10 po 20mV.

Podíváme li se na periodu odchylky, pak naměřím pouhé 2µs. Pokud připustím, že se jedná o půlperiodu a ne o periodu, pak by opakovací frekvence odpovídala 250kHz, pro celou periodu by to byl dvojnásobek.

Pokud se podíváme na výkony, které jsou úměrné mocnině napětí, pak můžeme vypočíst pro užitečný signál hodnotu 9V2 a pro hodnotu amplitudy přechodového zkreslení 1*10-4V2÷4*10-4V2, přihlédneme-li k době trvání jedné periody, pak musíme tuto hodnotu ještě vynásobit poměrem frekvencí. Pro případ s 1kHz *1/250 a pro případ s 5kHz *5/250.

Velmi hrubým a nepřesným výpočtem se dostaneme k hodnotám zkreslení (1/22,5*106) ÷ (1/0,2*103), tedy 4,4*10-6% ÷ 5*10-2% pro testovaný kmitočet 1kHz a 5kHz.

 

 

Fakta

Článek Co slyšíme  nebyl přesným popisem a hlavně výpočtem či důkazem toho co je již či není ještě slyšet, byl jen prostou ukázkou jak si může každý sám odzkoušet co sám slyší. 

 

Neznalost a naivita

Namísto toho aby si někteří své schopnosti překontrolovali a zjistili své možnosti a hranice, se článek stal terčem některých "Mistrů", aby dokázali nedokazatelné. Jen v krátkosti se ještě k tomuto textu vraťme, pro výpočet harmonické analýzy je nutno vzít nekonečný interval, ale to bychom v životě nic nestihli a je nutno tuto podmínku obejít, interval úměrně zmenšit a tím se dopustit jisté chyby. Pokud zmenším interval pozorování a samotné analýzy až na pouhý čas defektu signálu, pak dostanu 2μs půlvlnu, což přesně odpovídá frekvenci 250kHz.

Kdybychom použili již vzpomínanou rozdílovou metodu, pak by jsme dostali právě takový výstup. Amplituda je řádu 10mV a odstup od užitečného signálu v řádu -70 ÷ -120 a více dB. "Mistři" by si výsledek pustili přes reproduktor a nebylo by slyšet zhola nic. Frekvenční pásmo je daleko za hranicí slyšitelnosti našeho sluchu a úroveň signálu je daleko pod prahem slyšitelnosti. "Mistři" by takový zesilovač prohlásili za nejlepší z nejlepších a zvedli jeho cenu. 

 

Záměr či fatální neznalost

Zde si nejsem jist zda výše uvedené jednání je fatální neznalost, či jen "sprostý" marketingový tah. Nejde vůbec o nějakou pomyslnou hranici slyšitelnosti, či dokonce ultrazvukový defekt, který po jeho odtržení od nosného signálu ztratil pro lidský sluch zcela na významu. 

 

Paralela

Defekt - poškození

Zde bych si dovolil použít nepřímé přirovnání. Máme překrásné nablýskané, červené Ferrari, které váží 1000kg, přijde závistivec , vytáhne hřebík a počmárá kapotu i dveře. Přijdou příslušníci a vše řádně zadokumentují, provedou naprosto dokonalou prohlídku a s naprosto dokonalým měřením. 

 

Rozdílové měření a vážení

Nejnovější poznatky dovolí udělat rozdílovou metodu, Ferrari před poškozením vážilo 1.000.018g, po poškození váží 1.000.017,999g! Ve spise se objeví zápis, který definuje poškození jako 10-9, tedy váhové poškození naprosto bezvýznamné.

Majitel si stěžuje, že poškození je strašné, příslušníci na pohled připouští, že to moc pěkně nevypadá, ale fakta jsou fakta. 

 

Výsledný rozdíl

Nastoupí další speciální jednotka a dohledá všechny oděrky laku, nalezne opravdu celý zbytek laku, vážící 1mg, úhledně jej uplácá do krychličky a ukážou opět majiteli, no nedělejte z nás "Blbce", prohlašuje náčelník, to že vám ubylo méně než 1mm3 z 5m dlouhého, 2m širokého a 1m vysokého auta si přese nemůžete ani všimnout. V protokole se objeví další zápis, že jde o naprosto zanedbatelný úbytek objemu auta a věc je opakovaně odložena.

 

Výsledný verdikt

Majitel je stále nespokojený a dá vše k soudu. Soud vezme hlavní spis a zjistí, že došlo k úmyslnému poškození nového Ferrari, ale pouze o 1/1.000.000.000 váhy auta a 1/10. 000.000.000 objemu auta, majitel si v průběhu již 5 krát stěžoval a 10 policistům to zabralo půl roku práce za použití nejmodernější techniky.

Soud vše důkladně zvážil a vynesl speavedlivý rozsudek, majitele prohlásil za kverulanta a zbavil jej svéprávnosti. V odůvodnění se rozsudek opíral o znalecký posudek lékařů a psychiatrů, který vyvrátil schopnost člověka objektivně rozpoznat váhový či objemový úbytek tak malého řádu a potvrdil, že úmyslné poškození nového Ferrari je pouze subjektivním dojmem jeho majitele.

 

Závěr

Co říci závěrem. Na jedné straně fakt, že sebevětší snaha něco přesně změřit, nemusí být vždy korunována úspěchem. Na straně druhé, že snaha vysvětlovat výrobci, který má na odbytu postavenou svou existenci, že jeho zesilovač hraje hůř než jiný, nemusí být taky vždy zrovna kvitována.

Pokud by se někomu takto pojatá problematika nezamlouvala a domnívá se, že stále při poslechu slyší větší či menší rozdíly, pak se může podívat na řadu článků, kterou jsem k této problematice napsal:

 

 

 Diskuse

 

 

 

 

 

 

 

L

Nejnovější

Copyright © 2019 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz