Úvod

BVaudio je společnost Ladislava Bunty z Trnavy, která se zabývá výrobou zesilovačů a dalších audio komponentů. V současné době se objevila na Slovanetu upoutávka na zcela nový model PA300SSE. V minulosti pan Ladislav Bunta zaujímal na rychlost zesilovačů, šířku pásma a další striktní názory, podívejme se jak jsou časově stálé.

BVaudio PA300SSE

 "Sada meraní zosilňovača "PA300SSE""

"Niekoľko meraní "zrýchlenej" verzie zosilňovača PA300SE pre rôzne výkony, kmitočty a typy signálov. Od "normálnej" verzie sa mierne líši obvodovo, hlavný rozdiel je v použití plne diskrétneho zapojenie aj pre symetrický vstup a použité sú rýchle koncové tranzistory SANKEN s Ft 40MHz, VAS a predbudiče s Ft 150MHz a budiče s Ft100MHz. Pre všetky merania bola použitá zvuková karta LYNX L22 v režime loopback a voľne dostupný softvér ARTA, pre meranie THD+N program SL. Meraný zosilňovač je v triede B s pomerne malým kľudovým prúdom,plne bipolárny ,s dvomi pármi koncových tranzistorov na kanál a používa aj celkovú NFB, kompenzácia typu TMC. Merania boli prevedené pre rozsah výkonov od 100mW/8ohm do 200W/4 ohmy (čo je menovitý výkon zosilňovača),pre overenie častého tvrdenia, že s poklesom výkonu nutne musí rásť skreslenie zosilňovača v triede B. Pre merania na rôznych výkonoch bol výstupný signál vždy upravený deličom na úroveň blízku 0dBV rms, kde má použitá zvukovka minimálne vlastné skreslenie a je využitý celý dynamický rozsah. Odstup sieťových zložiek je pre všetky výkony hlboko pod -120db."

Novinky a přínos PA300SSE

Jak je patrné z citovaného textu BVaudio Ladislava Bunty z Trnavy, základním rozdílem od předchozích verzí zesilovačů je rychlost zesilovače dosažená použitím rychlejších tranzistorů, zmenšení klidového proudu a posílení vlivu celkové ZV.

Šířka pásma

Jedním z důležitých parametrů zesilovače je šířka pásma, na kterou se v minulosti s příchodem CD formátu pohled významně zdeformoval, tak se stalo, že pro konstruktéry zesilovačů pásmo končilo těsně nad 20kHz. Tento katastrofální stav mne vedl k napsání článku Vnímáme infra a ultra zvuk?. Jen připomenu, že "Mistři" konstruktéři jako je Pavel Dudek, ale i pan Ladislav Bunta bojovali nejenom na audiowebu velmi urputně proti možnosti přítomnosti signálu nad 20 či 30kHz. Dovolávali se dokonce Betmena i Boha aby mne přesvědčili, že nad 20 či 30kHz nic nemůže být.

Netrvalo ani "20rokov"   

Pan Ladislav Bunta, nejenom, že nevěděl, že jsou reproduktory, které jsou schopny přenést signál nad 20kHz, ale slovy "Ale vážne, proti tomuto je nutné nekompromisne vystupovať, inak za 20rokov budeme vedomosťami úplne v pr..li" vyzýval k okamžitému zakročení. Články jako Vnímáme infra a ultra zvuk?, Nepostradatelná barva tónů a jeho reprodukce, VIP a AudioWeb ale i SACD, blíže vinylu?, kde byla postupně dokumentována potřebná šířka pásma zjevně zanechaly na "Mistrech" konstruktérech nemalý vliv a najednou se nám zesilovače začínají zrychlovat.

Celková zpětná vazba

Pan Ladislav Bunta stejně jak Pavel Dudek a řada dalších "Mistrů" konstruktérů byli tvrdými odpůrci celkové ZV a preferovali vazby lokální. Pan Ladislav Bunta ohánějící se na Hifinázorech prací pana Otaly se však zjevně celkové ZV obával jako čert kříže s utkvělou představou, že celková ZV zkreslení nezmenšuje, ale naopak zvětšuje o neumění dostat zesilovač do stabilního režimu ani nemluvě.

"Mistr" Pavel Dudek panu Ladislavu Buntovi ohánějíc se Wukipedii silně přitakával.

Rozdíl celkové a lokální ZV

Rozdíl celkové a lokální ZV jsem dostatečně popsal v článku Topologie Federmann, část III. a není třeba mnohé další vysvětlování. Na grafech je zcela patrné co se děje s nezbytnou  rezervou zisku, viz  Vliv rezervy zisku na zkreslení  při zavedení lokální či celkové ZV.

Pan Ladislav Bunta jako striktní odpůrce většího vlivu celkové ZV najednou obrací? Články jako Nebuďte negramotní popáté, aneb 83 let nepochopená celková zpětná vazba, Topologie Federmann, část III. a Vliv rezervy zisku na zkreslení kde bylo postupně mnohé kolem celkové ZV dokumentováno zjevně rovněž zanechaly na "Mistrech" konstruktérech nemalý vliv a najednou se nám v zesilovačích začíná více uplatňovat, tolik zavrhovaná celková zpětná vazba.

Závěr

Závěrem je nutno Ladislava Buntu za zesilovač PA300SSE pochválit. Tolik se "Mistři" konstruktéři báli o své Know Hau, abych jim je náhodou neokoukal, až jim nezbývá nic jiného, než postupně začít přebírat mé pravdy, pravidla a zásady, přesně jak jsem to popsal v textu I MISTŘI se mýlí, aneb 50let slepé cesty.

Mé zesilovače HQQF-55-506 mají v budičích tranzistory s f_T 200MHz a koncové tranzistory jsou ještě mnohem rychlejší, rezervu zisku mám na 100kHz mnohem více jak 40dB a běžný klidový proud je 20mA/tranzistor, přičemž není problém proud ještě zmenšit či naopak zvýšit. Jak se ukazuje k lepším výsledkům jiná než mnou popsaná cesta zřejmě nevede, proto nezbývá než popřát i Ladislavu Buntovi hodně štěstí a konstruktérských úspěchu. Že by však někdy některý z "Mistrů" konstruktérů dokonce veřejně přiznal krok k pravidlům Topologie Federmann po vytrvalých útocích a zametání všech stop, po tom co jsem kde napsal moc nepředpokládám.

 Diskuse

Psáno pod čarou

Vliv Topologie Federmann na šířku pásma a postavení celkové ZV je u ČS "Mistrů" konstruktérů již chvíli patrný i v případě zesilovačů DPA, je vidět, že jsou učenliví a za svým si skálopevně stojí. Netrvalo než pár let, vše je v ČS audiu naprosto jinak a množí se verze SE a SSE ...