Titulní strana Nf. technika Topologie Federmann Topologie Federmann, část II.

Topologie Federmann, část II.

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Napsal uživatel Federmann Středa, 09 prosinec 2009 19:05

 

Vlastnosti tranzistoru

Nejdříve se podíváme na vlastnosti tranzistoru. Nebudu zde rozebírat kompletní grafický ani početní výpočet, který snad někdy popíši v samostatném článku. Pro potřeby Topologie Federmann postačí, když se budu zabývat dynamickými vlastnostmi, lépe řečeno napěťovými a fázovými poměry.

 

Model Tranzistoru Federmann 

Pro vysvětlení se podíváme na použitý model tranzistoru a uvědomíme si, že odpor RBD je zapojen do série s kapacitou CBE a proud diodou, tedy vlastním přechodem báze-emitor teče v závislosti na napětí na CBE. Připomínám, že jde o zjednodušené výpočty, které jsou na pochopení poměru na přechodu tranzistoru dostačující. Dále se podíváme na obecný R-C člen a na jeho charakteristiky.

 

R-C člen 

   

Můžeme si vynést všechny možné závislosti, které se týkají R-C členu. Můžeme si vynést přenosovou charakteristiku i charakteristiku fázovou v závislosti na frekvenci. Zajímavější je charakteristika v polárních souřadnicích či Smithův diagram, ne všichni se však dokážou dostatečně v těchto grafech orientovat.

Vektorové vyjádření

Osobně používám nejraději opět vlastní vyjádření a to za pomocí vektorů.

  • Celkové vstupní napětí U vyneseme v reálné rovině a vektorový součet napětí UR a UC mu musí být vždy roven, viz Druhý Kirchhoffův zákon.
  • Pro Ω0 budou obě napětí stejné, znázorněno na vrcholu Thaletovy kružnice.
  • Pro Ω→0, tedy nulový kmitočet, bude napětí UR fázově posunuto o +90°, ale bude nulové, znázorněno na levé straně Thaletovy kružnice.
  • Pro kmitočty blížící se k nekonečnu, bude napětí UC fázově posunuto o -90°, ale bude rovněž nulové, znázorněno na pravé straně Thaletovy kružnice.
  • Úhel mezi napětím UR a UC je vždy 90°, proud obvodem má stejnou fázi jako napětí UR.
  • Takto si můžeme velmi rychle a velmi jednoduše znázornit a vypočítat hodnoty napětí pro Ω, 2Ω, Ω/2 a další kmitočty.
  • Za pomocí Pythagorovy věty vypočteme jednotlivé napětí a amplitudy.
  • Pomocí sínů a cosínů vypočteme všechny potřebné fáze.

Samozřejmě muže každý uvedené hodnoty odečítat s výše uvedených grafů a mnou používaný vektorový graf nepoužít, výsledek bude totožný, jen přehlednost a názornost se změní. 

 

Využití v Topologii Federmann

Nyní se podíváme, jak se dá tento zdánlivě banální poznatek o R-C členu využít v samotné topologii.

 

Počet stupňů

Počet stupňů nám určuje počet aktivních prvků v signálové cestě. Pokud si za každým aktivním prvkem představíme jeden R-C člen, který nám natáčí fázi, pak počet těchto stupňů vynásobený -90° určuje maximální možné natočení výstupního signálu.

  

Topologie Federmann

Na modelu zapojení je patrné, že má pouze dva stupně, každý stupeň je zapojen jako inverující, tedy výstupní fáze je opět nulová. Pokud přidáme frekvenční závislosti tranzistorů, pak může výstupní fáze dosáhnout při nekonečném kmitočtu a nulové úrovni napětí, hodnoty -180°.

 

Podmínka oscilace

Podmínka oscilace je:

  • Amplitudová: |AU*|*|β| ≡ 1
  • Fázová: αA + αB ≡ 2Kπ

AU* = Vyjadřuje zesílení otevřené smyčky  
β = Vyjadřuje velikost zpětné vazby  

 

Stabilita

Jak je patrné, zapojení bez dalšího zásahu není schopno splnit ani napěťovou ani fázovou podmínku oscilace, není možné, aby se rozkmitalo a je naprosto stabilní.

 

Další stupeň

Jak jsem napsal topologie Federmann se vyznačuje použitím pouze dvou stupňů v signálové cestě. Abych vyzdvihl významnost použití pouze jednoho či dvou stupňů, zmíním se o většině konkurenčních řešení, které využívají více stupňů.

 

Oscilační podmínka

Přidáním dalšího stupně, vzniká obtížně řešitelná situace, dejme tomu, že každý stupeň otočí fázi o -60°, při tomto natočení bude UC rovno 50% vstupního napětí U, tedy pokles o pouhých 6dB. Hodnoty jsou velmi lehce odečitatelné z Vektorového vyjádření či znázornění. Při třech stupních znamená celkový pokles zesílení o pouhých 18dB možné natočení výstupní fáze o -180°a tím naplnění oscilační podmínky!

 

Výběr aktivních prvků

Přidání dalšího stupně sebou nese nutnost mnohem náročnější volby aktivních prvků spojený s nutností řešit stabilitu za pomocí lokálních zpětných vazeb na úkor celkové zpětné vazby!

 

Další a další stupeň

Je patrné, že přidání každého dalšího stupně má stejný negativní dopad do stability celku. Pokud jsme u Topologie Federmann nemuseli do frekvenční a přenosové charakteristiky téměř vůbec zasahovat, zde jde o pravý opak a je nutno velmi radikálních zásahů.

 

 

Diskuse 

 

Podívejte se na články se stejnou tématikou.