Nejčtenější
- QQF-55 KS 500W, 1. část
- Jak na 3D Eagle
- Stavíme zesilovač
- Poctivé testy grafických karet
- Korekční zesilovač „zapojení Federmann“
- Nový vzhled a obsah
- QQF-55 KS 500W, 3. část
- Nový král: ATI Mobility Radeon™ HD 3870 X2
- Aktivní Subwoofer
- QQF-55 KS 500W, 2. část
- Předzesilovač „zapojení Federmann“
- Elektronkový vs. Tranzistorový zesilovač
- ATI Radeon HD 4870 vs. GeForce 9800 GX2
- Vnímáme infra a ultra zvuk?
- Tranzistorový zvuk
- Kouzelné Watty a Dynamika
- GeForce 9800 GX2 vs. Radeon HD 3870 X2
- 10kWatt, aneb 20 x 500Watt s QQF-55
- Oživujeme zesilovač
- Zajímavých 20kW
- Model část první
- Model část třetí
- Něco málo o RAM
- "Revoluční" AMD Deneb 45nm - K10.5
- Superior High-End, serie AMD ATI FireGL™
- Zesilovače a fakta o jejich konstruktérech
- Pavel Dudek
- Ta naše povaha česká
- QQF-55-BH, Barevná hudba
- Troll na českém a slovenském internetu
Nejnovější
- Hi-Fi předzesilovač HQQF-55-506K_LN
- Současné tónové korektory a jejich srovnání
- Modul předzesilovače HQQF-55-506K
- Subwoofer
- Hi-Fi fóra a jejich postavení v ČR-SR
- HQQF-55-200 inteligentní řízení napájení
- Nebuďte negramotní poosmé, aneb Ještě větší blb než jsme si mysleli, pokračování
- Nebuďte negramotní poosmé, aneb Ještě větší blb než jsme si mysleli, majitelé DPA330 třeste se!!!
- Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - šum
- Fyziologický regulátor hlasitosti
- Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - úrovně
- Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - charakteristiky
- Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - srovnání
- MC a MM přenosky nejenom RIAA standardy
- Zastřel si svého státního zástupce?
- Hi-Fi předzesilovač HQQF-55-506K pokračování II
- Zastřel si svého soudce?
- Globální vs. státní politika - globální vs. státní peníze
- Modul barevné hudby HQQF-55-230-BH
- Techniky pájení
AMD Bulldozer přichází
Napsal uživatel Federmann Pátek, 13 listopad 2009 06:33
Předmluva
Společnost AMD je sice na trhu s X86 kompatibilními procesory až ta druhá, ale nikdy nestála stranou a snažila se vyvíjet to nejlepší, co se v dané době vyvinout dalo. Značného úspěchu dosáhla AMD s architekturou K8, kterou AMD pojmenovala AMD HAMMER, tedy kladivo, na koho jiného než konkurenci.
AMD HAMMER však nebylo takové kladivo, jak by se dalo čekat, sic vynikající architektura, ještě lepší výkon, ale výrobní kapacity AMD byly stále proti Intelu značně nevýrazné. Jedna jediná továrna proto proti osmi Intelovým, podpořenými ještě ne zrovna regulérními praktiky se nedokázala na trhu prosadit. Trh nebývale rostl a jeho dělení bylo spíše dle výrobních kapacit.
Úvod
Zde se sluší ohlédnout poněkud hlouběji a šířeji do minulosti. AMD po zkušenostech s Hammrem, stále více poukazovala, že cesta přidávání jader není ta nejvhodnější. Intel si vývojově odskočil kousek stranou a zjistil, že navyšování rychlosti taky není ta pravá cesta. Intel NetBurst se odklonil od architektury PIII a pokračování v paralelním zpracování dat, vše potom zachraňovala architektura Intel Core, která dorovnala, ba dokonce překonala architekturu AMD K8 – Hammer.
Zde by se mohlo zdát, že AMD váhalo a nic moc nechystalo, ale zdání někdy klame, jak jsem napsal v článku Velmi dlouhá cesta k DirectX 11 a OpenCL 1.0. AMD velmi rychle pochopilo, že výkonová budoucnost je v čipech, které nejsou X86 kompatibilní, zde se největší kus práce udál u grafických čipů. AMD Hammer již disponoval HyperTransportem a nebyl žádný problém komunikovat s libovolným koprocesorem na úrovni jádra. Začaly vznikat různé koprocesory, ale klasická GPU na tom byla a je nejlépe.
AMD však grafický procesor neměla a jeho vývoj by zabral množství času a prostředků, proto bylo nutno koupit hotový grafický procesor. Společnost Nvidia byla pro tento účel vynikající partner, ale nároky samotného šéfa Nvidie pana Jen-Hsuan Huanga, nebyly pro AMD přijatelné, nedohodli se a nakonec AMD vzala pod své křídla předraženou společnost ATI.
AMD Bulldozer
Společnost AMD na svém Analyst Day prozradila první konkrétní střípky kolem architektury a prvního čipu AMD Buldozer a poprvé zveřejnila fotografie nového čipu vyrobeného 32nm výrobním procesem. Na čipu můžeme vidět, čtyři CPU jádra a jedno mnohem větší jádro GPU.
Stále je mnoho těch, kteří nechápou význam a vysvětlují CPU-GPU spojení pouze jako integrovanou grafickou kartu, ale jde o něco zcela odlišného, jak jsem popsal v článku Víte co je APU a GPU? a pro výkon procesoru naprosto revolučního. AMD zde zapojuje X86 nekompatibilní procesor, kterým GPU jádro je do činnosti hlavního procesoru, jako velmi výkonného matematického koprocesoru - akcelerátoru. Význam tohoto spojení jsem popsal i v článku Fusion, budoucnost nejenom pro AMD a společnost Intel se snaží nalézt cestu obdobného významu.
Společnost Nvidia se svou Nvidia Fermi snaží využít potenciál GPU na maximum, ale spojení s CPU-GPU zůstává prostřednictvím PCI-e sběrnice, tedy mnohem pomalejší a komplikovanější.
Více již napoví jednotlivé slajdy, které společnost AMD prezentovala.
.

















Zdroj. PC Watch
Diskuse












