Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Justicie

Kategorie: Fakta

Zveřejněno: 4. prosinec 2011

Vytvořeno: 4. prosinec 2011

Zobrazení: 12476

Číslo účtu pro ty jimž není osud člověka lhostejný a mají zájem přispět: Fio banka, pro ČR: 2300133613/2010, pro SR: 2300133613/8330, IBAN: SK0783300000002300133613, Děkujeme za každou projevenou účast. 

Úvod

Pan Tomio Okamura popisuje na svém Blogu ve svém článku Zastřel svého exekutora? zvěrstva, které páchají mnozí exekutoři, v diskuzi se do něj obouvá řada spíše těch, co nemají s exekucí žádnou zkušenost. Jakožto člověk, který má s exekutorskou mafii, ale i mafií soudní dostatek vlastních zkušeností, částečně popsané a zadokumentované v článcích:

1.       Soudci aneb nikým nekontrolovatelná Justiční Mafie

2.       LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

3.       Konkurzní a Exekutorské zločiny či další vlna privatizace?

4.       Libor Petřek a První záruční

5.       Libor Petřek a SAT & FOJT

6.       Libor Petřek a Malus Trade

7.       Libor Petřek, Apollon a Delasko

8.       Libor Petřek Valašský zloděj či mecenáš

mohu se o mnohé podělit. Tento článek bych však chtěl věnovat spíše justiční mafii a samotným soudcům, proto také název Zastřel si svého soudce?

Přiměřená sebeobrana

Článek Zastřel si svého soudce? nemá sloužit jako jednoduchý či dokonce jediný a poslední možný návod, jak se domoci spravedlnosti, když byly opakovaně vyčerpány všechny zákonné možnosti.

Z hlediska přiměřené sebeobrany by to bylo naprosto pochopitelné, že když soudce usiluje o něčí majetek, systematicky likviduje jeho rodinu, již zabavil vše krom toho co máte oblečené na sobě a  soudem svěřených dětí, když jsou zabavovány všechny finanční prostředky včetně těch určených dětem a jako bezdomovec je člověk naprosto ztracen.

Zkrátka jde opravdu o holý život a životy dětí, navíc se vše děje jen pro potěšení soudce a možná i jiný prospěch, k takové činnosti však nemá žádný právní důvod, jen svou moc svěřenou mu Presidentem Republiky a garantovanou v Ministrem Spravedlnosti, který dbá na to aby soudce nikdo nerušil a nezasahoval do jeho činnosti, byť by byla jakákoliv.

Zde nezbývá než aby člověk nepropadl bezdomovectví, či na druhou stranu nevzal do rukou spravedlnost sám a tím se snížil na praktiky soudce, který jej do takové situace dostal, jenom s tím rozdílem, že soudce kryjí jeho soukmenovci včetně státních zástupců, kdežto na straně spravedlnosti často nechce nikdo stát.

Otevřený Dopis odeslán ministru spravedlnosti 

                                                                                                                 Vážený pan

                                                                                                                 JUDr. Jiří Pospíšil

                                                                                                                 Ministerstvo spravedlnosti ČR

                                                                                                                 Vyšehradská 16

                                                                                                                 128 10 Praha 2

                                                                                                                 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V Kunovicích 2. listopadu 2011

Věc: Otevřený dopis

Vážený pane ministře promiňte mi, že volím cestu otevřeného dopisu, ale mám za to, že mnohé skutečnosti a praktiky soudů a soudců je nutné zveřejnit, jinak se současný neutěšený stav asi změnit bez porušení zákona nedá.

President České republiky jmenuje soudce v dobré víře, že budou vykonávat svou činnost v souladu s Listinou základních práv a svobod v souladu se zákony a dobrými mravy, Ministr Spravedlností bdí nad tím aby jejich činnost byla nezávislá a nikdo je při jejich práci nerušil. Občas se však dozvídáme, že Presidentem České republiky jmenovaný soudce je spíše gaunér a zloděj, který si svou nezávislost a hlavně neodvolatelnost vysvětlil po svém obzvláště, když nejsou či nefungují téměř žádné kontrolní mechanismy, které by soudce mohly kontrolovat.

Nedávno jsem podával na Ministerstvo oznámení a bylo mi velmi slušně pod č.j. 479/2011-LO-SP/4 odpovězeno, že pravomoci Ministerstva jsou v této věci žádné, že cokoliv by činili, bylo by možné hodnotit, jako zasahování do nezávislosti soudů a soudců. Zde mohu souhlasit ale jen napůl, neboť zasahování do činnosti soudů je opravdu i dle mne nepřípustné, alespoň co se týče jejich práce související s dodržováním Listiny základních práv a svobod a zákonů při souladu s dobrými mravy. Nemohu však s nezávislostí a odbouráním všech kontrolních mechanismů souhlasit, pokud soudy a soudce přestane ctít Listinu základních práv a svobod, zákony si vykládá ve svůj prospěch a po svém či je vůbec nerespektuje či je dokonce popírá, což rozhodně nemá nic společného s dobrými mravy, ale ani s původním posláním pro které jej do funkce jmenoval sám President.

Nečinnost soudů a státních zastupitelství

Má první neblahá zkušenost se soudy začala nezákonným zablokováním mého majetku, rozhodnutím Okresního soudu pod č.j. 2Nc57/97. Krajský soud striktně rozhodl, že je zablokování nezákonné a já požadoval po Státu náhradu škody. Ale soudní praxe a komunikace s Katastrem se poněkud zamotala, v konečném důsledku trvala tato nezákonná blokace mého majetku až do současnosti. V důsledku nezákonného zablokování majetku, a hlavně trvání jeho účinků, jsem přišel o všechno, o majetek, který se v konkurzu doslova rozkradl o rodinu a se svými dvěma dětmi jsem se stal bezdomovec o sociálním postavení a zdravotním dopadu nemluvě. Žaloba na náhradu škody se stále řeší a Stát, prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti se všemožně zodpovědnosti vyhýbá a 14let nezákonné soudem zaviněnou blokaci majetku považuje za zcela normální stav, za který nenese žádnou zodpovědnost!

Ale o náhradě škody, kde odvolací soud zamítne vinou toho, že neumí opsat ani co bylo žalováno, něco jiného než jsem požadoval, nechci psát. Tento otevřený dopis se týká pokračování výše napsaného. Našel jsem si opět práci, založil novou rodinu, ale cílené útoky soudů stále pokračují! Zcela úmyslně chodím přes veškerou likvidaci mé osoby a mé rodiny stále do práce a vedu spořádaný život, i když by bylo mnohem snazší zůstat nezaměstnaným a pobírat nějaké dávky.

Na mém případu je vidět zrůdnost tohoto režimu, zrůdnost tohoto systému a nemožnosti se po velmi dlouhé roky domoci svého práva a spravedlnosti o dodržování Listiny základních práv a svobod nemluvě, ta v tomto režimu platí mnohem méně jak kdykoliv jindy.

Exekuce č. j. 15_Nc_3454-2009 bez exekučního titulu!

Můj dlužník soudci a státními zástupci hájený a podporovaný podvodník a zloděj využil mého zablokování majetku a podal návrh na konkurz. Vaše č.j. 479/2011-LO-SP/4 sice říká, že se mají takové věci řešit podáním trestního oznámení, těch bylo podáno několik a Státní zastupitelství doslova odmítají takové případy řešit a zametají je seč můžou. Správce se při Konkurzu s již zmíněným zlodějem zřejmě dohodl a znemožnil mi se zúčastnit přezkumného jednání, následně byl správce na můj návrh vyměněn, a já podal žalobu proti novému správci na popření pohledávky, kde dle Rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. 40 CM 132/2003-25, ze dne 25.05.2005 strana 3, cituji: „Na druhou stranu by však dle názoru soudu nenastaly účinky uvedené v ust. § 45 odst. 2 z. k. v., tedy, že na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel , po zrušení konkursu vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění. Dle názoru soudu by po skončení konkursu byli věřitelé bývalého úpadce nuceni vymáhat své tvrzené vykonatelné pohledávky za úpadcem podáním žaloby.“

Již zmíněný podvodník a zloděj podal v roce 2009 na základě seznamu přihlášek návrh na exekuci mého platu a Okresní soud, který dobře znal stav věcí, nařídil pod č. j. 15_Nc_3454-2009 exekuci mého platu! Sodu vůbec nepřekáželo již citované č.j. 40 CM 132/2003-25 Okresního soudu v Ostravě, které jasně říká, že na základě seznamu přihlášek v tomto případě nelze vést exekuci!

Na zloděje a podvodníka, ale i na soud a soudce jsem neprodleně podal Okresnímu státnímu zastupitelství Oznámení, kde jsem doložil celou řadu zlodějem okradených lidí a zlodějových předlužených společností převedených na nic netušící osoby, navrhl jsem celou řadu svědků a důkazů, ale Okresní státní zastupitelství věc odložilo s odůvodněním, že co se děje v roce 2009 již šetřila před 10roky! Dále jsem podal k č. j. 15_Nc_3454-2009 odvolání, ale Krajský soud se odmítl odvoláním vůbec zabývat, následovala zmateční žaloba se stejným výsledkem a její odvolání rovněž! Soudy se odmítly čímkoliv zabývat, odmítly o věci jednat a tím se nemohly dostat ani k některému vzorovému Usnesení Nejvyššího soudu České republiky například Usnesení 20 Cdo 2484/2005 ze dne 31.01.2007 "Podle ustanovení § 63 odst. 4, věty první, zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 328/1991 Sb.“), lze vést na základě pravomocného usnesení o potvrzení vyrovnání pro pohledávku zapsanou do seznamu přihlášek výkon rozhodnutí s výjimkou případů popření pohledávky dlužníkem nebo správcem (viz § 59 písm. a/, b/ cit. zákona)"

Nebetyčná zvůle soudců a státních zástupců

Vážený pane Ministře, jak si představujete spravedlnost, bez součinnosti státních zastupitelství, které odmítají cokoliv společného se soudci a právníky projednat, se soudci, kteří nectí Listinu základních práv a svobod, nepřipustí právního zástupce, napaří vysoké soudní poplatky nutné zaplatit z nezabavitelné částky, jednají neveřejně a v konečném důsledku rozhodnou o věci bez jakéhokoliv projednání, Listina základních práv a svobod jim zcela nic neříká, nectí zákony, nectí vzorové Usnesení Nejvyššího soudu.

Jako poslední jsem podal návrh na zastavení exekuce, ale byl podán současně s dovoláním. Po necelých třech měsících jsem napsal stížnost na průtahy a vše se děje podle mi předem známého scénáře. Okresní soud namísto toho aby mi přidělil právního zástupce, exekuci zastavil a následně zaslal spis dovolacímu soudu ke zrušení exekuce. Předpokládám, že konečně zvítězí zákon a dojde ke zrušení, neboť jak je již z 8let starého Rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. 40 CM 132/2003-25, ze dne 25.05.2005 strana 3 zřejmé Okresní soud nařídil Exekuci č. j. 15_Nc_3454-2009 bez existence exekučního titulu!

Nyní mi došla odpověď na mou stížnost a paní JUDr Alena Kopecká, ta která stála za nezákonným zablokováním mého majetku, rozhodnutím Okresního soudu pod č.j. 2Nc57/97 a hlavně za 14letým setrváním zápisu na Katastru, mi píše, že nemá spis s nemůže mi podat potřebné informace, ale současně se domnívá, že odvolací soudy potvrdily existenci exekučního titulu! Pokud nemá spis a tvrdí, že nemůže odpovědět, pak nemůže bez podjatosti tvrdit či se domnívat, ani to že exekuční titul existuje. Tuto odpověď považuji za přinejmenším nevhodnou, neboť aby mi odpovídal ten, kdo stál u zrodu mých problémů a soudy spolu se státními zástupci vše zametli, přičemž se jedná o vzorovou kopii předchozího jednání, jen hra o čas, sled spisů upravit tak, aby blokace mého příjmu byla co nejdelší a poškození mé a mé rodiny co největší!

Za odpověď, ale i případné vyvození důsledků předem děkuji

                                                                                                                              Ing. Bohumil Federmann

                                                                                                                                            Kunovice 7

                                                                                                                                          756 44 Loučka

Příloha: Dopis 25St 16/2011

Diskuse

Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Justicie

Kategorie: Fakta

Zveřejněno: 11. září 2011

Vytvořeno: 11. září 2011

Zobrazení: 10827

Číslo účtu pro ty jimž není osud člověka lhostejný a mají zájem přispět: Fio banka, pro ČR: 2300133613/2010, pro SR: 2300133613/8330, IBAN: SK0783300000002300133613, Děkujeme za každou projevenou účast. 

Úvod

Soudci aneb nikým nekontrolovatelná Justiční Mafie, právě takový nadpis by mohl vystihnout současné postavení soudců, kteří mají definitivum, jsou za své činy nesvéprávní, chtěl jsem napsat nezodpovědní.

Ale měl bych spíše napsat, aby to bylo gramaticky správně, že Soudci za svá rozhodnutí nenesou žádnou právní ani jinou zodpovědnost a nikdo se nesmí jejich rozhodnutími v rámci jejich NEZÁVISLOSTI zabývat a to ani Státní zastupitelství, ne tak policie či Ministerstvo spravedlnosti.

Soudci jsou přece NEZÁVISLÍ a to i na všech složkách Státní moci a Státní správy, ne jak tomu bylo v minulém "TOTALITNÍM" režimu! Soudci jsou v ČESKÉ DEMOKRACII přece NEZÁVISLÍ a tím naprosto svobodni, ve svém rozhodování jsou naprosto NEZÁVISLÍ na všem, často jim nic neříká LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD a jak si ukážeme, jsou často nezávislí i na Českém právu a zákonech.

Na straně druhé se Stát, tedy lid České Republiky, dobrovolně vzdal jakékoliv kontroly a možnosti práci Soudců, alespoň kontrolovat a v případě, že se soudce dostane na šikmou plochu, vyvodit patřičné důsledky, včetně možné náhrady škody a uplatnění trestní zodpovědnosti, jak je to u většiny populace České Republiky běžné.

Předmluva

Sám Tomio Okamura se v článku Tomio Okamura: Státem posvěcená lichva vyhání lidi z domovů pozastavuje nad naprosto svévolnými, lidským právům odporujícími praktikami exekutorů. 

Jak se v článku Soudy nechtějí projednat odvolání konkurzní mafie můžeme dočíst, nejzávažnější kauzy mohou být pro mnohé, tak nepříjemné nebo snad nebezpečné, že je odmítají řešit a přehazují si je jak horký brambor.

Ve všech druzích médii se stále více skloňuje výraz "Soudní mafie", čas běží bohatí bohatnou chudí, měl bych napsat chudnou, ale mnozí z nich jsou tak chudí že již ani zchudnout nemohou. Kde se dva perou třetí se směje říká staré České přísloví, není tomu jinak ani v těchto případech, tím třetím jsou exekutoři, kteří si na takovém způsobu života postavili pohádkovou Státem chráněnou živnost.

Na téma Konkurzní a Exekutorské zločiny se konal v Poslanecké Sněmovně dne 5. dubna 2011 celodenní Seminář s názvem "Možná úskalí zneužitelnosti zákona ZKV a IZ z pohledu omezování základních lidských práv garantovaných Ústavou ČR.“.

Semináře se krom obětí Konkurzních a Exekutorských zločinů účastnili i významné osobnosti jako, zástupkyně Evropského soudu pro lidská práva a Rady Evropy ve Štrasburku, poslankyně Mgr. Karolina Peake, poslankyně JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, poslanec Michal Babák, poslance Josef Novotný, Vrchní státní zástupce JUDr. Vlastimil Rampula, náměstek Ministra spravedlnosti Mgr. František Korbel, náměstek Nejvyššího Státního Zástupce JUDr. Stanislav Mečl a další včetně mé maličkosti.

Současnost 

Dlužíte někomu 10Kč a máte na účtu milión, to je to pravé působiště pro řadu exekutorů, ale nemusíte mít obavy že vám z účtu zabaví oněch 10Kč a nějakou stovku za jeho práci. Moderní exekutoři jsou mnohem pracovitější a taky si více vydělají, jsou schopni vám prodat dům se vším vybavením a proto, že je to mnoho práce, tak nemusí na její zaplacení stačit ani ten milión na účtu a zůstanete mu ještě dluženi.

Nyní si můžou mnozí myslet, že píši naprosté nesmysly, že po revoluci konečně žijeme v právním státě a takovou nehoráznost by si nedovolili ani KOMUNISTI v 50. letech minulého režimu, přestože člověka zlikvidovali, musel mít práci a musel mít kde bydlet.

Opravdu to není pravda, hlavně to však přestává být sranda, jak se ukazuje nemusíte dlužit vůbec nic ani těch 10Kč, stačí aby dlužil někdo vám úplně cizí, třeba předchozí majitel či nájemce, přesně jak píše ve svém Blogu Tomio Okamura O byt mají přijít kvůli dluhu 4 745 Kč.

Justicie - Fakta

Tento článek patří do kategorie Justicie - Fakta, proto se jich budeme více držet. Poukážeme na fakt, jak jsou soudy zahlceny prací, ale často prací která nevede k řešení jednotlivých kauz, ale vede spíše k jejich obcházení a snad i podporování a podílení se na organizovaném zločinu.

Jak si ukážeme je kontrola soudců a jejich rozhodnutí často nepřezkoumatelná a tím nejsou za svou práci nikterak zodpovědní, ne tak postihnutelní!

Nezákonné zablokování majetku 2Nc57/97-12

Nezákonným předběžným opatření 2Nc57/97-12 Okresního soudu ve Valašském Meziříčí mi dne 3.12.1997 bylo znemožněno nakládat se svým majetkem. Okresní soud ve Valašském Meziříčí k takovému kroku dle odvolacího, Krajského soudu v Ostravě nebyl místně příslušen a ani nebyl žádný právní důvod k takovému zablokování.

Navrhovatel musel v zápětí vzít návrh zpět, aby zachránil alespoň soudní poplatek, tento krok však měl i svou druhou stránku. Krom ušetřeného soudního poplatku, docílil navrhovatel neomezeného pokračování předběžného opatření o to se již postaral Obchodní soud v Ostravě, který řízení pro bezdůvodnost zastavil.

Pro Katastr je výklad slova zrušení a zastavení diametrálně odlišný, proto ponechal blokaci celých 14 let a nebylo žádné právní síly, aby tento stav zvrátila. Odvolací Krajský soud v Ostravě řešící náhradu škody vzniklou předběžným opatřením, po 14 letech shledal, že soudy ani Katastr nikterak nepochybily a odblokování bylo naprosto promptní v nekratší možné době, to ještě nevěděl, že 14. rok zastavené předběžné opatření je stále na Katastru zapsáno a LV trvale blokuje.

24K30/99 konkurz vyhlášený dlužníkem na svého věřitele

Ano čtete dobře, Konkurz 24K30/99 vyhlášený Krajským soudem v Ostravě dne 21.2.2000, byl a je konkurzem vyhlášeným dlužníkem na svého věřitele, kterému se nechtělo zaplatit své závazky, tak podal návrh na konkurz. Krajskému soudu v Ostravě stačila zástavní smlouva, aniž by cokoliv prověřoval, aniž by na cokoliv slyšel a konkurz vyhlásil.

Nepomohlo odvolání, dovolání, ani ústavní stížnost, ve všech případech je člověk ať již právem či neprávem označen za úpadce nesvéprávný, přesněji řečeno zbaven svých práv a pro soudy není dostatečně legitimní.

Nepomohl Ministr spravedlnosti, nepomohl Ombucman a pan Prezident České Republiky radil na dopis, kde jsem uvedl, že jsem již vyčerpal všechny možnosti v tomto státě, abych se prý poradil s právníkem.

15Nc3454/2009-5 Exekuce na neexistující pohledávku

Po nekonečných útrapách a 12 let trvající nutnosti snášet vykrádání svého majetku za vydatné účasti a podpory Českých Soudů a Soudců přichází další rána v podobě Okresním soudem ve Valašském Meziříčí nařízené exekuce 15Nc3454/2009-5, Exekuce na neexistující pohledávku!

Na úpadcem popřené pohledávky se po skončení konkurzu nahlíží, jako na nedoložené a případní věřitelé je musí řádně vymáhat u příslušného soudu. Při přezkumném jednání mi bylo důmyslně zabráněno abych se jej mohl zúčastnit, přesto jsem podal žalobu na popření pohledávky na které byl postaven celý konkurz vyhlášený dlužníkem na svého věřitele 24K30/99.

Právní zástupce Správce se dovolal mé nesvéprávnosti, přesněji nedostatku legitimity a soud mou žalobu zamítl, přesto v odůvodnění 40Cm132/2003-25 Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.05.2005 napsal, že je nutno na pohledávku řádně uplatnit u příslušného soudu a nelze na ni vést po skončení konkurzu exekuci!

Okresní soud ve Valašském Meziříčí

Okresní soud ve Valašském Meziříčí však na uvedenou smyšlenou ničím nedoloženou pohledávku, aniž by nařídil jednáni, aniž by si cokoliv prověřil, nařídil exekuci.

Odvolací Krajský soud v Ostravě

Odvolací Krajský soud v Ostravě pod č.j. 10Co1019/9009-25 nařízenou exekuci potvrdil. Krajský soud neměl žádný problém s dokumentem jako LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD s odůvodněním, že jsem nic nového nedoložil a věc nelze věcně projednat.

Domníval jsem se, že Krajský soud v Ostravě přehlídl mých cca 40stran textu a doplňujících dokumentů, které dokazovaly věrohodnost navrhovatele, ale také poukazovaly na neexistenci petitu, tedy vykonatelnosti exekuce pro její bezdůvodnost a nedoloženost, jak již potvrdil Krajský soud v Ostravě dne 25.05.2005 pod č.j. 40Cm132/2003-25, kde zcela jasně napsal, že je nutno pohledávku řádně uplatnit u příslušného soudu a nelze na ni vést po skončení konkurzu exekuci!

Odvolací Krajský soud v Ostravě pod č.j. 10Co1019/9009-25 nejenom že nařízenou exekuci potvrdil, ale zároveň z pro mne nepochopitelných či snad jiných, nebo snad dokonce zjištných důvodů zakázal dovolání!

Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost 14Cmo348-2010

Za dané situace mi nezbylo než podat Žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost a opakovaně se domáhat svých práv.

Soud prvního stupně, stejně jak odvolací soud stupně druhého se však žalobou vůbec nezabýval, neboť jak uvedli "dovolatel neuvedl žádné skutečnosti, jež jsou rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením a že k jiným okolnostem nesmí odvolací soud přihlédnout"

Státem organizovaný zločin aneb Justiční Mafie

Za této situace mi nezbývá než, abych celou situaci viděl, jako jeden velký Státem organizovaný zločin Justiční Mafie, kde si soudci soudí, jak se jim zachce, nechci napsat, jak kdo zaplatí, na to nemám a zajisté nezískám žádné důkazy.

Proto mi nezbývá než abych se zeptal:

1.       Co víc může být "rozhodnou skutečnosti pro nařízení výkonu rozhodnutí, nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením" než samotné č.j. 40Cm132/2003-25 Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.05.2005, ve kterém se uvádí „Na druhou stranu by však dle názoru soudu nenastaly účinky uvedené v ust. § 45 odst. 2 z. k. v., tedy, že na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel , po zrušení konkursu vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění. Dle názoru soudu by po skončení konkursu byli věřitelé bývalého úpadce nuceni vymáhat své tvrzené vykonatelné pohledávky za úpadcem podáním žaloby.“

2.       České právo to vidí naprosto jasně, stejně tak Krajský soud v Ostravě ve svém č.j. 40Cm132/2003-25. Jak je tedy možné, že Soudce Okresního soudu ve Valašském Meziříčí rozhodne jinak, rozhodne jen tak bez jakékoliv existence pohledávky?

3.       Jak je vůbec možné, že odvolací soud vůbec nezajímá České právo ani právní názor svých kolegů?

4.       Jak je možné, že týž Krajský soud v Žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost 14Cmo348-2010 vůbec nečtou spis a spokojí se s "lživým" výkladem svých kolegů, že "dovolatel neuvedl žádné skutečnosti, jež jsou rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením ". Namísto řádného a veřejného soudu jen konstatují "že k jiným okolnostem nesmí odvolací soud přihlédnout" a řádnému jednání se mistrně vyhnou!

Mohl bych se ještě tázat, proč Okresní Státní zastupitelství odmítá věc řešit že jí nepřísluší se zabývat činností soudců a právníků, nebo tvrdí že kauzu řešilo 10let před jejím vznikem! Mohl bych se ještě tázat proč Ministerstvo Spravedlnosti hraje mrtvého brouka s právním výkladem, že mu nepřísluší přezkoumávat jakékoliv rozhodnutí soudců a tím zasahovat do jejich NEZÁVISLOSTI.

Závěr

Co říci závěrem, snad jen to že nejsem žádná výjimka. Soudci aneb nikým nekontrolovatelná Justiční Mafie se neustále rozrůstá a počet okradených roste geometrickou řadou, někdo to výstižně nazval Třetí vlnou privatizace.

Zůstává otázkou, jak dlouho ještě potrvá, než se to vládní garnituře podaří změnit, nebo také, jak dlouho si to ještě nechají jidé líbit!

Měl bych zde nastíněnou zvůli soudců a exekutorů, dát do kontextu s dokumentem zvaným LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, pak teprve by mnohým došlo, že jsme národ či stát, kde tato listina neplatí, lidská práva jsou hrubě pošlapávána a náš právní řád je často v příkrém rozporu s Listinou základních lidských práv a svobod, ale o tom snad příště.

Diskuze

Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Justicie

Kategorie: Fakta

Zveřejněno: 25. červen 2011

Vytvořeno: 25. červen 2011

Zobrazení: 9324

Číslo účtu pro ty jimž není osud člověka lhostejný a mají zájem přispět: Fio banka, pro ČR: 2300133613/2010, pro SR: 2300133613/8330, IBAN: SK0783300000002300133613, Děkujeme za každou projevenou účast. 

23/1991 Sb.

ÚSTAVNÍ ZÁKON

ze dne 9.ledna 1991,

kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

Změna: 162/1998 Sb.

            Federální shromáždění se usneslo na tomto ústavním zákoně:

§ 1

            (1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

            (2) Základní práva a svobody uvedené v Listině základních práv a svobod jsou pod ochranou ústavního soudu.

§ 2

            Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem.

§ 3

            (1) V ústavě České republiky a v ústavě Slovenské republiky mohou být základní práva a svobody rozšířeny nad míru upravenou Listinou základních práv a svobod.

            (2) Ustanovení ústavních zákonů o rozdělení zákonodárné působnosti mezi federaci a republiky nejsou tímto ústavním zákonem dotčena.

§ 4

            Článek 5 ústavního zákona č.143/1968 Sb. , o československé federaci, ve znění posledních předpisů, zní:

"Čl.5

            (1) Státní občan každé z obou republik je zároveň občanem České a Slovenské Federativní Republiky.

            (2) Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této druhé republiky.

            (3) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.

            (4) Zásady nabývání a pozbývání státního občanství republik stanoví zákon Federálního shromáždění.".

§ 5

            Zrušují se:

            1. články 7 až 9 , hlava druhá ( čl. 19 až 38 ) a článek 98 odst. 4 ústavního zákona č.100/1960 Sb. , Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů,

            2. ústavní zákon č. 144/1968 Sb. , o postavení národností v České a Slovenské Federativní Republice.

§ 6

            (1) Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.

            (2) Pravomoc, která se v čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a v čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod svěřuje soudu nebo soudci, přísluší nejdéle do 31.prosince 1991 prokurátorovi, stanoví-li tak zákon.

§ 7

            Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v.r.

Dubček v.r.

Čalfa v.r.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

            Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady,

• uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona,
• navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů,
• pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, 
• vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, 
• vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, 
• připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi 
• a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, 
• usneslo se na této Listině základních práv a svobod:

HLAVA PRVNÍ

Obecná ustanovení

Čl.1

            Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Čl.2

            (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.

            (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

            (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Čl.3

            (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

            (2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.

            (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

Čl.4

            (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

            (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.

            (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

            (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

HLAVA DRUHÁ

Lidská práva a základní svobody

ODDÍL PRVNÍ

Základní lidská práva a svobody

Čl.5

            Každý je způsobilý mít práva.

Čl.6

            (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

            (2) Nikdo nesmí být zbaven života.

            (3) Trest smrti se nepřipouští.

            (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.

Čl.7

            (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

            (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Čl.8

            (1) Osobní svoboda je zaručena.

            (2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.

            (3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.

            (4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.

            (5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu.

            (6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.

Čl.9

            (1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

            (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:

a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,

b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,

c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,

d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.

Čl.10

            (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

            (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

            (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Čl.11

            (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

            (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.

            (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

            (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

            (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.

Čl.12

            (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

            (2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.

            (3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.

Čl.13

            Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

Čl.14

            (1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.

            (2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.

            (3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.

            (4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.

            (5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem.

Čl.15

            (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.

            (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.

            (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl.16

            (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

            (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

            (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.

            (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

ODDÍL DRUHÝ

Politická práva

Čl.17

            (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

            (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

            (3) Cenzura je nepřípustná.

            (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

            (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

Čl.18

            (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

            (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.

            (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.

Čl.19

            (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.

            (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

Čl.20

            (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.

            (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich.

            (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

            (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.

Čl.21

            (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

            (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.

            (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.

            (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Čl.22

            Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Čl.23

            Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

HLAVA TŘETÍ

Práva národnostních a etnických menšin

Čl.24

            Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.

Čl.25

            (1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.

            (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též

a) právo na vzdělání v jejich jazyku,

b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku,

c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

HLAVA ČTVRTÁ

Hospodářská, sociální a kulturní práva

Čl.26

            (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.

            (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

            (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.

            (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.

Čl.27

            (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.

            (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.

            (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.

            (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Čl.28

            Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl.29

            (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.

            (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.

            (3) Podrobnosti stanoví zákon.

Čl.30

            (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.

            (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.

            (3) Podrobnosti stanoví zákon.

Čl.31

            Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Čl.32

            (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.

            (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky.

            (3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.

            (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.

            (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.

            (6) Podrobnosti stanoví zákon.

Čl.33

            (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

            (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

            (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.

            (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

Čl.34

            (1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.

            (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.

Čl.35

            (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.

            (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

            (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

HLAVA PÁTÁ 

Právo na soudní a jinou právní ochranu

Čl.36

            (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

            (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.

            (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

            (4) Podmínky a podrobnosti upravuje zákon.

Čl.37

            (1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.

            (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. 

            (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.

            (4) Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka.

Čl.38

            (1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.

            (2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

Čl.39

            Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.

Čl.40

            (1) Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.

            (2) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

            (3) Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.

            (4) Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven.

            (5) Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem.

            (6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

HLAVA ŠESTÁ

Ustanovení společná

Čl.41

            (1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.

            (2) Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad.

Čl.42

            (1) Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky.

            (2) Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům.

            (3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.

Čl.43

            Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami.

Čl.44

            Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.

stav k 5.9.2007 do částky 75/2007 Sb. a 39/2007 Sb.m.s.

Diskuse

Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Justicie

Kategorie: Fakta

Zveřejněno: 9. duben 2011

Vytvořeno: 9. duben 2011

Zobrazení: 13902

Úvod

Jak jsme si již mohli zvyknout v Česku se vždy najde, jak jinak než České cesta, stejně je tomu při výkonu a hlavně výkladu zákona o Bankrotu, Zákona č. 328/1991 Sb. ze dne 11. července 1991 a jeho následných modifikacích.

Zákon o Bankrotu jako podnikatelský nástroj

V Česku se stal zákon o Bankrotu dokonalým podnikatelským nástrojem vybrané mocné menšiny, stačí jen ukázat na vhodný podnikatelský subjekt a správný soudce se již postará, aby majetek propadl za zlomek ceny ve prospěch budoucího nabyvatele. Úloha Státního zastupitelství a Policie České Republiky při takto organizované krádeži je zajistit pachatelům naprostý klid.

Nyní si možná mnozí myslí, že jsem to celé popletl a ve skutečnosti to funguje přesně obráceně, ne nepopletl, obráceně to fungovat má, ale často se stává že Soudce vyhlásí konkurz na základě smyšlené, neexistující pohledávky, či na základě pohledávky nevýznamné částky, která není ani po lhůtě splatnosti či dokonce na základě zástavní smlouvy k závazku, který je již dávno uhrazen.

Obdobná praxe je i u soudem nařízených Exekučních řízení, soud velmi často rozhodne ve prospěch navrhovatele, aniž by si cokoliv prověřil a rozhodoval jako skutečně nestranný a nezávislý soud.

 Pro vysvětlení se nabízí hned několik variant:

• Soudce věří navrhovateli natolik, že již dále nic nepřezkoumává a chce s tím být velmi rychle hotov, aby mohl řešit další případy.
• Jde o naprostý šlendrián a Soudci na výsledku vůbec nezáleží, spisy nečte jen slepě potvrzuje návrhy.
• Soudci na výsledku naopak velmi záleží a je do celé transakce finančně zainteresován a velmi pečlivě vybírá, který případ je pro něj výnosnější.

Státní Zastupitelství a Police

Pro úlohu či práci Státních Zastupitelství a Policie se nabízí stejné vysvětlení jako pro úlohu Soudců a Soudů, a to od naprostého šlendriánu až po finanční spoluúčast na takto ukořistěném majetku.

Ve většině případů postačí věc odložit s odůvodněním, že byla šetřena mnoho let před jejím vznikem, či z důvodu nemožnosti zasahovat do výkonu nezávislých soudů, jsou i případy kriminalizace oznamovatele, aby si to pro příště dobře zapamatoval či aby byl na několik let uklizen do chládku a porcování kořisti nepřekážel.

Další vlna privatizace?

Konkurzní a Exekutorské zločiny již dosáhly takových rozměru, že se veřejně mluví o další vlně privatizace, kde se kradou majetky předem vytipovaných obětí, situace se stává alarmující i pro zahraniční investory.

Sněmovna dne 5. dubna 2011

Právě na téma Konkurzní a Exekutorské zločiny se konal v Poslanecké Sněmovně dne 5. dubna 2011 celodenní Seminář s názvem "Možná úskalí zneužitelnosti zákona ZKV a IZ z pohledu omezování základních lidských práv garantovaných Ústavou ČR.“.

Semináře se krom obětí Konkurzních a Exekutorských zločinů účastnili i významné osobnosti jako, zástupkyně Evropského soudu pro lidská práva a Rady Evropy ve Štrasburku, poslankyně Mgr. Karolina Peake, poslankyně JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, poslanec Michal Babák, poslance Josef Novotný, Vrchní státní zástupce JUDr. Vlastimil Rampula, náměstek Ministra spravedlnosti Mgr. František Korbel, náměstek Nejvyššího Státního Zástupce JUDr. Stanislav Mečl a další včetně mé maličkosti.

Listina základních práv a svobod

Dle zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, každému občanu České Republiky má povinnost Stát zákony a jejích naplňováním zaručovat práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod, ve skutečnosti se tak neděje, Soudy všech stupňů často rozhodují bez jakéhokoliv ohledu na níže citované články zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod:

1. Článek 10: (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.

2. Článek 11: (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

3. Článek 36: (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanové-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

4. Článek 37: (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.

5. Článek 38: (2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

Listina základních práv a svobod je v České Republice Soudci, Soudy a Exekutory porušována každodenně a s naprostou samozřejmostí, jako kdyby nikdy ani neexistovala. Soudy rozhodují neveřejně, Soudci spisy vůbec nečtou, stejně tak soudy odvolací.

Mnozí mají v neblahé paměti kauzu konkurzního soudce Jiřího Berky, což je jen vrchol obrovského ledovce, který není postaven na několika lidech ale na celém systému, na jeho dokonalé provázanosti a jednostranném výkladu zákonů v neprospěch  domnělého či vytipovaného úpadce.

Každodenní porušování Listiny základních práv a svobod

Často jsme svědky, jak ta či ona media poukazují na nedodržování Listiny základních práv a svobod například v Číně či jiných částech světa.

Ne zřídka je nám připomínána vlastní minulost, kde docházelo v 50. létech k zabavování majetku, lidem se znemožňoval přístup ke vzdělání a bylo jim upíráno právo na svobodnou volbu povolání.

Stejně tak se můžeme podívat na řadu filmů s prostředí mafie, kmotra či jiných zločineckých uskupení, se kterými státy dlouhé roky bojovaly a bojují.

Podíváme-li se na Českou cestu takového zločinu, pak zjistíme, že České pojetí formou Konkurzních a Exekutorských zločinů je mnohem dokonalejší a jde mnohem dále. Zločinci jsou často podporováni samotným Státem a systémem, nespokojí se z likvidací fyzické osoby, nespokojí se ani s kriminalizací fyzické osoby, hravě prodají majetek v řádu miliard za několik desítek či set tisíc, aby zajistili vytypované oběti deseti až sta miliónové dluhy, a aby byla zaručena jejich likvidace na několik pokolení dopředu.

Závěr

Současně se Seminářem o Konkurzních a Exekutorských zločinech  ve Sněmovních prostorách, jen o pár metrů vedle měla TOP 09 svou tiskovou konferenci, media se soustředily spíše na tuto akci. Nutno připomenout i zkušenost TV Nova, která již v minulosti za informování o Konkurzních a Exekutorských zločinech dostala 1/2milionovou pokutu, možná i proto se media Semináře neúčastnila.

Další vadou na kráse pro samotný Seminář byla i právě se rozbíhající akce kolem Ministra dopravy Víta Barty. Ministr vnitra Radek John se přes příslib účasti nezúčastnil, stejně jak Ministr spravedlnosti, Kancelář Prezidenta  Republiky a sám Ombucman.

Seminář proběhl za přítomnosti, když ne Ministrů tak alespoň snad politicky stabilnějších náměstků, zcela jasně poukázal na porušování demokratických principů již v samotném počátku tvorby zákonů. Zákony týkající se konkurzů tvoří expertní skupiny z řad Konkurzních Soudců, což zásadním a závažným porušením demokratických principů. Expertní skupiny z řad Soudců ať již vědomě či nevědomě či dokonce cíleně navrhují právo tak, aby přednostně vyhovovalo jejich výkonu, který smi provádí. Tím se stává, že návrh práva, jeho výklad i užití je zcela v jedněch rukou a může být velmi lehce zneužito, což se v řadě Konkurzních a Exekutorských zločinů děje s naprostou samozřejmostí.

Soudce je ze své funkce neodvolatelný a poškozený se stává svého práva nedovolatelný. Listina základních práv a svobod se v České Republice stává jen bezcenný cár papíru, kde k tomuto přispívá i právní názor Ústavního soudu, který nemá povinnost přezkoumávat rozhodnutí a postupy soudů nižších.

Postavení Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na tom není v České republice jinak, jejich rozhodnutí a rozsudky nemají pro Soudy a Soudce žádnou právní váhu, viz kauza Exel vs. Česká republika (stížnost č.. 48962/99), kde Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl verdikt již v roce 2005, kde jasně konstatoval, že Ing. Ivo Exel byl na svých právech krácen a došlo k porušení Listiny základních práv a svobod ze strany Českého Státu a co na to České Soudy, dělají mrtvého brouka,  jakoby tento verdikt nikdy vyřčen nebyl.

Dalším závažným pochybením v případu Ing. Ivo Exel byl fakt, že Konkurzní Správce obchodoval s Vojenským materiálem aniž by k tomu měl patřičná oprávnění.  Mohl bych zde dlouze pokračovat, příběh od příběhu má společného jmenovatele a tím je Soudce či Státní zástupce, který nectí a zřejmě ani nezná Listinu základních práv a svobod, často nectí ani zákony České Republiky, ale stává se pro svou nekontrolovatelnost a neodvolatelnost naprosto všemocným.

Diskuse

Zdroj: foto