Úvod

K napsání tohoto článku mne vedlo mnoho přetrvávajících konstrukčních nejasností a hlavně neznalostí kolem tónových korektorů. O mnohých topologiích a jejich vlastnostech jsem se již zmínil v článcích:

• Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - šum
• Fyziologický regulátor hlasitosti
• Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - úrovně
• Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - charakteristiky
• Tónový korektor Baxandall vs. Federmann - srovnání

Podívejme se co elektrotechnici a rádoby Hi-Fi_sti kupují či staví, jaké mají možnosti, jak se jejich technický a hlavně teoretický základ projevuje na jejich výběru a tvůrčí práci. Oprostíme se od planých internetových tlachů a podíváme se nejenom na náhledy hotových výrobků, ale hlavně na jejich vlastnosti a naměřené hodnoty.

Zjistíme, že když dva dělají totéž nemusí to být ještě totéž, že není korektor jako korektor a často doslova zblblí různými internetovými fóry ani netušíme na čem vlastně hrajeme a co aniž bychom o tom něco věděli odmítáme.

Tónový korektor EZK

Stručná charakteristika a komentář k naměřeným hodnotám:

• 1.       Jde o klasické čítankové zapojení standardně dodávané stavebnice či osazeného modulu EZK.
• 2.       Za prvním OZ je nevhodně volena vazební kapacita, volba dalších prvků není rovněž optimální.
• 3.       Nevhodně volené jak hodnoty součástek tak použité OZ!
• 4.       Ve výsledku je rozsah regulace značně nesymetrický a to jak co do rozsahu regulace tak do poměru basů a výšek!
• 5.       Vrchol zdůraznění basů o +16dB je na frekvenci 40Hz, pod tuto frekvenci následuje rychlý pokles úrovně, potlačení basů na 40Hz je o 55dB!
• 6.       Zdůraznění výšek na 20kHz je o +10dB, potlačení výšek na 20kHz je o 64dB!
• 7.       Rovná charakteristika vykazuje na obou koncích pásma pokles o -5dB!

Tónový korektor Sinclair (Leoš Malaník) BA100

Stručná charakteristika a komentář k naměřeným hodnotám:

• 1.       Jde o klasické čítankové zapojení jednotranzistorového korektoru, jehož verzi se rozhodli na audiowebu dotáhnout do hromadné výroby.
• 2.       Nešťastně volené nastavení zesílení před prvním tranzistorem, stejně jak malý pracovní proud prvního tranzistoru!
• 3.       Pokus o subsonický filtr realizovaný druhým tranzistorem, rovněž malý pracovní proud druhého tranzistoru, navíc subsonický filtr hrubě zasahuje do spodního akustického pásma!
• 4.       U třetího tranzistoru je to obdobné, obrovská teplotní závislost pracovního bodu, dva ze tří vazebních kondenzátorů jsou obráceně polarizovány, je sice snaha to napravit přidáním dalšího odporu, který by měl zaručit jejich správnou polarizaci, ale spíše přetěžuje korektor, stejně jak přidání odporu báze-emitor!
• 5.       Chyby z dob jednotranzistorových korektorů typu TW40 se jen opakují a násobí.
• 6.        Konečně se dostáváme k naměřeným hodnotám, kde je na první pohled jasně vidět všechny již zmíněné chyby, stejně tak naprosto nevhodná volba součástek, což je důvodem couráni nahoru a dolů středu pásma o 3dB!
• 7.       Ve výsledku je rozsah regulace dost nesymetrický a to jak co do rozsahu regulace tak do poměru basů a výšek!
• 8.       Vrchol zdůraznění basů o +13dB je na frekvenci 40Hz, pod tuto frekvenci následuje rychlý pokles úrovně, potlačení basů na 40Hz je o více jak 20dB!
• 9.       Zdůraznění výšek na 20kHz je o cca +15dB, kdežto potlačení výšek na 20kHz je pouze o 12dB!
• 10.   Rovná charakteristika vykazuje po celé dolní polovině pásma pokles o -4dB a pod frekvencí 40Hz prudký pád!

Tónový korektor QQF topologie Federmann

Stručná charakteristika a komentář k naměřeným hodnotám:

• 1.     Jde o klasické čítankové zapojení Baxandallova korektoru, kde autor použil namísto OZ konstrukci z diskrétních prvků.
• 2.     Oproti dvěma předchozím korektorům je mechanická konstrukce výrazně miniaturizovaná, což se příznivě projevuje na potlačení rušení.
• 3.     Konstrukce je omezena velikostmi a roztečemi potenciometrů, použity odpory R204.
• 4.     Dokonale volené hodnoty součástek a pracovní body tolik typické pro Topologii Federmann, střed pásma stojí naprosto pevně na svém místě, snad jen vinou menších hodnot potenciometrů není střed přesně 1kHz ale o něco více.
• 5.     Ve výsledku je rozsah regulace perfektně symetrický a to jak co do rozsahu regulace tak do poměru basů a výšek!
• 6.     Vrchol zdůraznění i potlačení basů o ±23dB je na frekvenci 16Hz, totéž platí pro 20Hz, korektor jde naprosto ukázkově symetricky a v celém akustickém pásmu již od 16Hz!
• 7.     Zdůraznění i potlačení výšek na 20kHz je o ±20dB, rovněž jde naprosto ukázkově symetricky řešenou regulaci v celém akustickém pásmu do 20kHz a ještě kousek výše!
• 8.     Rovná charakteristika se hravě vejde do ±0,5dB v celém rozsahu od 10Hz až do 20kHz!

Tónový korektor HQQF topologie Federmann

Stručná charakteristika a komentář k naměřeným hodnotám:

• 1.     Jde o klasické čítankové zapojení Baxandallova korektoru, kde autor použil tentokráte naprosto špičkové OZ a přidal řadu dalších vychytávek.
• 2.     Přestože rozměr korektoru poněkud narostl, jeho miniaturizace oproti QQF ještě pokročila, jen SMD nenahraditelné prvky zůstaly v klasickém provedení.
• 3.     Korektor je převážně postaven v SMD provedení. Oproti běžným korektorům je doplněn o síťový zdroj, regulaci citlivosti a měření úrovně v kanálech.
• 4.     Dokonale volené hodnoty součástek a pracovní body s čímž se můžeme setkat jenom u Topologie Federmann, střed pásma opět stojí naprosto pevně na svém místě, snad opět jen vinou menších hodnot potenciometrů není střed přesně 1kHz ale o něco více.
• 5.     Ve výsledku je rozsah regulace opět perfektně symetrický a to jak co do rozsahu regulace tak do poměru basů a výšek!
• 6.     Vrchol zdůraznění i potlačení basů o ±20dB je na frekvenci 16Hz, totéž platí pro 20Hz, korektor jde naprosto ukázkově symetricky a v celém akustickém pásmu již od 16Hz!
• 7.     Zdůraznění i potlačení výšek na 20kHz je o ±19dB, rovněž jde naprosto ukázkově symetricky řešenou regulaci v celém akustickém pásmu do 20kHz a ještě kousek výše!
• 8.     Naprosto rovná charakteristika v rozsahu 20Hz až 90kHz!
• 9.     Při rovném nastavení pro pokles pouhých -0,1dB je šířka přenášeného pásma neskutečných 10Hz až 100kHz, pro pokles -1dB je šířka přenášeného pásma 4Hz až 350kHz a pro pokles -3dB je šířka přenášeného pásma 2Hz až 600kHz!

Závěr

Článek ukazuje další pohled na Hi-Fi fóra a jejich postavení v ČR-SR, tentokráte na jejich technickou úroveň a konstrukční schopnosti. Jsou srovnávány defakto jen tři typy korektorů:

Korektor EZK

První je od společnosti EZK, kde je korektor slušně prostorově navržen, ale jeho elektrické parametry za mechanickou částí poněkud zaostávají.

Korektor BA100

Jako druhý korektor je slavný Sinclairův BA100 jehož autorem a propagátorem je Leoš Malaník. Pomiňme mechanickou konstrukci se v podstatě moc od korektoru EZK příliš neliší, charakteristiky značně nerovnoměrné a o míře šumu ani nemluvě.

Korektor QQF

Jako třetí korektor je stařičký korektor QQF topologie Federmann od téhož autora. Mechanická konstrukce je dost stísněna, přesto ovládací prvky velmi dobře rozmístěny.

Korektor HQQF

Ještě řešení poslední, zde jde rovněž o topologii Federmann od téhož autora, jenže s označením HQQF, tedy s tvorby v a pro III. tisíciletí, kde první písmeno značí High!

Pokud korektor QQF porážel svou konkurenci EZK a BA100 svými vlastnostmi o dvě třídy, pak korektor HQQF přidává minimálně třídu další a to jak svým prostorovým uspořádáním, tak elektrickými a poslechovými parametry!

Diskuse

 Psáno pod čarou

Bojovat s nepohodlnou konkurencí jejím soustavným špiněním, vymýtáním, všemožným potlačováním, mazáním a BANováním se konkurenční weby samy dostaly do izolace a situace, že zůstaly poněkud pozadu, měřené hodnoty jednotlivých korektorů to jenom potvrzují.

Při různých internetových debatách si čtenář nemá možnost uvědomit mnoho faktů, obzvláště pokud se mnozí vymlouvají na dopředu simulované hodnoty a neumí si v tom sami udělat jasno o čemž byl článek Nebuďte negramotní, aneb SPICE Compatibile programy.

Pokud se dají vedle sebe fotografie hotových výrobků, obzvláště jejich naměřených charakteristik, pak zůstává opravdu rozum stát, jak propastný rozdíl může být mezi jednotlivými výrobky a schopnostmi jejich konstruktérů!

Úvod

Po článku Transiwatt pod palbou Trolů se někteří na Audiowebu ozvali, podívejme se jak v poznáni Jandových Transiwettů pokročili.

Původní Transiwatt

Záměrně zde ještě ponechám jedno z původních Jandových zapojení, stejně tak mé zapojení pro simulaci.

Audioweb

Jak jinak než sám Mistr Daněček, již nepopírá Jandův text, jen poukazuje, že se Janda upsal a bootstrap vylepšuje vlastnosti pro napětí řádu desítek mV, tedy výkonově řádu µW.

Ale sám si Mistr plete jednotky proudů a uvádí je v mV, namísto v mA, jak je na simulaci patrné, stále ani po 50 létech nepochopil v jaké třídě že výkonové tranzistory vlastně pracují, stále tvrdí, oba pracují v hluboké třídě "B", což však není pravda, vidí přechodové zkreslení tam kde není a ani být nemůže. Jak je z předchozích simulací patrné, vrchní tranzistor rozhodně není v hluboké třídě "B", ale v krásné třídě "AB", je přiotevřen proudem přes R8 v původním schématu přes odpor R309 cca 0,5mA, který původně Mistr popíral.

Proudovým partnerem vrchnímu tranzistoru pro malé signály v Jandovu zapojení není spodní tranzistor, jak se Mistr mylně 50 let domnívá, ale sám budič s bootstrapem, proudem přes kapacitu C5 v původním zapojení C305 spolu již vzpomínaným proudem přes R8, vrcholem nepochopení Jandova zapojení je Mistrovo tvrzení, že nepatrná nesymetrie výstupního proudu: "je kolem 5mV, záporná kolem -3,5mV" na simulaci je však vidět cca +5mA/-3,5mA, je: "projev přechodového zkreslení, korigovaného zpětnou vazbou", jak by asi kapacitní zpětná vazba mohla způsobit stejnosměrnou nesymetrii?

Kdyby jen trochu někdo na Audiowebu Jandovo zapojení chápal a nepsal nesmysly jako: "Jenže on neřeší jak to je", musel by zřetelně vidět, že stejnosměrný proud cca 0,2mA odporem R4 v původním schématu odporem R309 prochází reproduktorem, což je krásně patrné bez vstupního signálu, tento proud se ke kladné půlvlně přičte a od záporné odečte, což přesně odpovídá ss posuvu výstupního proudu a tím i napětí. 

PS:

Jak jsem již napsal: "Jen hlupák si může myslet, že se dá výrazněji zapojení modifikovat, zázračná dioda mezi bázemi koncových tranzistorů sice dostane tranzistory blíže k třídě "A", ale významnější zlepšení nečekejte, pouze se potlačí chování proudu přes C5 (C305) tedy bootstrapu, prostě přestane nám přechodové zkreslení kompenzovat. Náhrada  bootstrapu proudovým zdrojem je jen další pošetilost, která v konečném důsledku omezí výstupní napětí. Tento způsob dělání Variací na nepochopené, zdá se mi býti poněkud nešťastným."

Úvod

Čas běží a zde se poslední dobou mnoho o dění v Audio-světě a světě bastlení moc nenapsalo, tak se to pokusím alespoň částečně napravit. V minulosti byla řada útoků na zapojení či vůbec existenci zesilovačů HQQF, přítrž všemu udělala rozsáhlá série článků zakončená  v  Praktické elektronice.

Zdálo by se že je různému hašteření na chvíli konec, ale pokud byly zesilovače HQQF pro někoho velmi velkým soustem, pak si zjevně našel novu oběť, kterou není nic jiného než Jandovy legendární zesilovače řady Transiwatt, ten již není mezi námi, tudíž se moc bránit nemůže.

Pana Jandy jako všech schopných lidí, kteří nejenom pro audio něco znamenali a udělali si nesmírně vážím, ve své době byl i mým vzorem, navíc jeho kolega stojící u zrodu TW legendy dnes hraje na zesilovač HQQF, takže se najde více než dost důvodů k tomu, abych se k současné situaci také vyjádřil.

Elektro Bastlírna

Jak jsme si již mohli zvyknout, za mnohým stojí Elektro Bastlírna, neboť ostatní weby zaměřené na elektro postupně zanikají. Po nemožnosti útočení na HQQF se objevily útoky na TW.

Nejde-li vám korektně otevřít odkaz na konci věty "útoky na TW."  http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=86986&postdays=0&postorder=asc&start=56 , také http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=90587&postdays=0&postorder=asc&start=73 pak vězte že to není ani Vaše, ani má chyba, je to jen záměr Elektro Bastlírny odkazy přicházející s Hi-Fi světa účelově přesměrovávat. Musíte odkaz zkopírovat a otevřít v novém okně.

Podívám-li se na výše uvedený text a schéma k němu patřící, pak můžeme číst: " "Koncový stupeň pracuje bez předpětí, a tedy i bez klidového proudu, takže při malých signálech jsou koncové tranzistory prakticky uzavřeny. Do zátěže pracuje jen budič T303 přes přechod emitor-báze T304, který je částečně otevřen proudem ss zpětné vazby přes R309. Tím se kompenzuje obávané přechodové zkreslení, a celkový činitel harmonického i intermodulačního zkreslení zůstává nezvýšený i na malých signálech." 
Lež jako věž
Přes odpor R309 teče asi jen 0,5mA. "

0µV 

Při nulovém vstupním napětí, jsou dostatečně patrné jednotlivé proudy, včetně výstupního proudu způsobeného celkovou stejnosměrnou vazbou, přes odpor R4(R307), ale také 0,5mA Mistry popíraný proud přes R8 (R309) od emitoru Q4 (T304).

Proud cca 0,5mA si umím spočítat jako (31V-1,2V) / 68kΩ, simulace mi to jen proudem přes nulovou hodnotu Rx potvrdí, stejně tak je patrné, že proud pochází s Q4 (T304). Takže Mistři jsou zcela mimo mísu.

Dále

Podívám-li se na další Mistrovský text: "Jen pro takový proud do zátěže je tento přechod otevřen, pokud půjde proud do záporných hodnot, tak jsou oba koncové tranzistory zcela zavřené ", který je napadán, pak vidím:

10µV

Při vstupním napětí 10µV jsou dostatečně patrné nepatrné změny proudových poměrů.

50µV

Při vstupním napětí 50µV jsou patrné větší změny proudových poměrů, včetně uplatnění proudu přes C5 (C305) bootstrap, který mimo jiné spolutvoří výstupní proud.

100µV 

Při vstupním napětí 100µV jsou patrné změny proudových poměrů, kde proud od emitoru Q4 (T304) padá až pod 0,2mA, proud přes C5 (C305) se dále zvětšuje.

 200µV

Při vstupním napětí 200µV jsou rovněž patrné změny proudových poměrů, kde proud od emitoru Q4 (T304) padá až na 0mA a jeho pokles nahrazuje významněji proud přes C5 (C305) čímž se stává více nesymetrický.

 500µV

Při vstupním napětí 500µV proud od emitoru Q4 (T304) významně v záporné půlvlně zaniká,  jeho pokles nahrazuje proud přes C5 (C305) čímž se stává silně nesymetrický, ale výstupní proud je v pořádku. V záporné půlvlně máme oba výstupní tranzistory bez proudu, tedy "oba koncové tranzistory zcela zavřené", přesně jak uvádí Pan Janda.

 1mV

Při vstupním napětí 1mV již proud od emitoru Q4 (T304) v záporné půlvlně úplně zanikl,  jeho pokles nahrazuje proud přes C5 (C305), avšak ani to nestačí, proto se přidává proud přes Q5 (T305), zde již můžeme vidět dobu otevření Q4 (T304) a dobu otevření Q5 (T305), které jsou od sebe odděleny stavem zavření obou tranzistorů.

 2mV

Při vstupním napětí 2mV, výše popsané stavy se dále prohlubují, čímž se dostáváme do režimu koncových tranzistorů ve třídě "B", co však stojí za povšimnutí je chování proudu přes C5 (C305) tedy bootstrapu, který nám elegantně kompenzuje opožděný nástup proudu přes Q5 (T305), tedy jeho plné uplatnění pro malý signál, kteří mnozí nikdy nepochopili, nepochopí a ještě jej budou popírat.

 Závěr

Co říci na slova: "Janda byl buď otrlý lhář, nebo byl natolik hloupý, že nevěděl, jak ten koncový stupeň funguje   Rozhodně si s tím vystačil, žádný pokrok kupředu, i poslední AURA 7 je stejná."   Jak jsem právě doložil, Pan Janda bez simulačních programů, bez potřebné měřící techniky dokázal posat jednotlivé děje dostatečně přesně, naopak Mistry manipulované masy dodnes nedokázaly pochopit Panem Jandou psaný text.

Panem píši záměrně velkým, poněvadž byl Pan s velký "P" a žádné Trolí útoky pomatených neználků na tom nic nezmění.

PS:

Jen hlupák si může myslet, že se dá výrazněji zapojení modifikovat, zázračná dioda mezi bázemi koncových tranzistorů sice dostane tranzistory blíže k třídě "A", ale významnější zlepšení nečekejte, pouze se potlačí chování proudu přes C5 (C305) tedy bootstrapu, prostě přestane nám přechodové zkreslení kompenzovat. Náhrada  bootstrapu proudovým zdrojem je jen další pošetilost, která v konečném důsledku omezí výstupní napětí. Tento způsob dělání Variací na nepochopené, zdá se mi býti poněkud nešťastným.