Páv modrý - Pavo cristatus

Pozor, otevřeno v novém okně.

Aktualizováno (Sobota, 06 září 2008 18:15) Napsal uživatel Federmann Pátek, 05 září 2008 20:45

Páv modrý - Pavo cristatus

Biologové vyčlenili pávům rod "Pavo", a rozlišují dva druhy, Páva modrého a Páva zeleného, oba jsou začleněni do řádu Hrabavých.

Páv modrý aneb Páv korunkatý (Pavo cristatus)

Volné žije v lesích jižní Indie a Srí Lanky. Samec dosahuje délky kolem 220 cm, přičemž 150 cm připadá na prodloužená nadocasní pera. Hlava zelenomodrá s vysokou korunkou. Krk, prsa zelenomodrá purpurového lesku, Páv modrý aneb Páv korunkatý (Pavo cristatus) hřbet zelenavý, břicho černé, ocas a letky křídel hnědé. Křídlo je černobíle vlnkované, dlouhá nadocasní pera jsou zelená s duhově barevnými oky.

Samice je menší, celkově hnědá, s krkem a prsy zelenavými a nemá prodloužená nadocasní pera jako samec. Samice dosahuje délky kolem 85 cm.

Dlouhá nadocasní pera, která používají pro dvoření, vypadávají samcům obvykle v červenci a nová dorostou do zimy. Tato pera narůstají samcům až ve třetím roce. Není to však jejich ocas, ten, mnohem menší, je schován pod nimi.

Brzy ráno a večer se samci ozývají svým pronikavým, daleko slyšitelným křikem. Pávi kupodivu dobře létají i se svým dlouhým přívěskem, ale nevydrží letět příliš dlouho.Páv se zdržuje v menších skupinách.

Samec má obvykle čtyři až pět samic a žije v polygamii. O hnízdění samic se nijak nestará a každá ze slepic si buduje v zemi, v trávě nebo v křovinách vlastní hnízdo. Samice snáší 4 až 8 žlutobílých nepravidelně jemně tmavě tečkovaných vajec. Kuřata se líhnou za 28dní, pak se samice o kuřata dále se stará.

Pávi se živí hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, ale také drobnými obratlovci, jako jsou gekoni, drobní hadi apod. Žerou však i semena, různé plody a zelené výhonky i trávu. Hnízdní na zemi, avšak nejraději spí na větvích stromů.

V oblasti přirozeného výskytu, v Indii, je páv chován i jako domácí zvíře a slouží jako požírač mladých kober. Nesnášejí se však s ostatními domácími zvířaty. Ve volné přírodě je páv velmi plachý. V zajetí se vyvinulo několik mutací, nejčastější z nich je bílý páv.

Historie Pávů

Páv korunkatý byl v zajetí chován už od antiky. Říká se, že Alexander Veliký poslal jeden exemplář páva z Indie do Řecka, kde byl v Athénách přímo hýčkán. V řeckém i římském bájesloví se zachovalo o pávovi mnoho pověstí, například že si páva zamilovala bohyně Héra.

Páv modrý, 3denní kuře

Pávi se chovali hlavně pro maso, na hodovních stolech panovníků se takřka pravidelně objevovala paví pečeně. Pro římského císaře připravovali kuchaři jako nejvybranější lahůdku paví jazýčky a mozečky s indickým kořením. 26. ledna 1578 na svatbě Viléma z Rožmberka bylo 350 pávů upraveno jako součást svatební tabule. Jeho maso bylo pokládáno za nezničitelné, a proto sv. Augustin označil páva za symbol Zmrtvýchvstání, tedy nesmrtelnosti a naděje.

Ve starověkých kulturách Dálného východu a v antickém Řecku však svým rozvinutým ocasem symbolizoval slunce, ve středověku pak vznešenost, ale také pýchu a marnivost. V současné době se chová také bílá forma, albíni. V parcích a velkých zahradách je chován velmi hojně. Pávové se dokonce rozšířili i ve volné přírodě, např. v Praze budili pohoršení svým křikem, čemuž učinila svým dekretem dne 12. 9. 1740 konec až Marie Terezie.

Páv modrý